Od 16. října do 17. listopadu je ve Výstavní galerii Petrohrad otevřena výstava papírových vystřihovánek, podmaleb, aradecorů, textilních koláží a knižních ilustrací vsetínské rodačky a pražské výtvarnice Kornelie Němečkové. Většina exponátů pochází ze vsetínské sbírky Muzea regionu Valašsko, které Muzeu Zubří zapůjčilo na výstavu i několik interaktivit pro nejmenší děti a video natočené v autorčině ateliéru, které zachycuje paní Kornelii při tvorbě vystřihovánek.
Vsetínské muzeum spravuje největší a nejucelenější kolekci tvorby Kornelie Němečkové v rámci České republiky, a to zejména zásluhou samotné výtvarnice, která v letech 2018 až 2019 věnovala muzeu rozsáhlý a výjimečný soubor svého díla, čítající přes 300 položek. Přáním paní Kornelie bylo, aby muzeum její dílo nadále prezentovalo veřejnosti především formou výstav a zápůjčkami na výstavní počiny dalších organizací, jako je tomu i v případě výstavy ve Výstavní galerii Petrohrad v Zubří.
U příležitosti konání výstavy jsme Bc. Erice Ondřejové, správkyni Muzea Zubří a člence muzejní rady, položili pár otázek.
Paní Eriko, proč jste vlastně výstavu výtvarných děl Kornelie Němečkové zařadili do svého výstavního programu?
Jako malé městské muzeum se snažíme seznamovat naše návštěvníky nejen s výtvarníky spojenými se Zubřím, ale také s regionálními umělci, kteří svou tvorbu neodmyslitelně spojili s rodným Valašskem. Když v rámci jednání muzejní rady padlo jméno paní Kornelie Němečkové, nikdo z nás nezaváhal. Bohužel, krátce poté – přibližně čtrnáct dní po tomto rozhodnutí – paní Němečková odešla z tohoto světa. O to s větší pokorou jsme proto požádali o spolupráci Muzeum regionu Valašsko, které spravuje její cennou sbírku vystřihovánek. Díky této spolupráci můžeme návštěvníkům představit dílo výjimečné výtvarnice, jejíž tvorba nese hluboký otisk valašské tradice, poezie i ženské jemnosti.
Pro návštěvníky je jistě atraktivní, že ve výstavě prezentujete i krátké sekvence z animovaných filmů, na kterých se Kornelie Němečková podílela.
V TV představujeme snímky Toman a lesní panna (1977) a Holoubek (1981), v nichž se projevuje její cit pro detail a vizuální symboliku, podtrhující baladickou atmosféru děl K. J. Erbena.
Co pro Vás osobně znamená tvorba paní Kornelie?
Tvorba Kornelie Němečkové mě vrací do dětství. Vždy jsem s velkým zaujetím sledovala její „červenou panenku“, která uváděla Zpívánky, a později jsem se s její tvorbou setkala i jako malá návštěvnice výstavy na vsetínském zámku. Už tehdy mě uchvátilo, co vše lze s dávkou trpělivosti a citu vytvořit z obyčejného papíru. Dnes její díla vnímám jako poetické obrázky, které dokážou pohladit po duši a rozzářit den. Mimo to nelze než obdivovat preciznost, s jakou jsou její práce tvořeny. Ať už zachycují výjevy ze života valašského lidu, nebo obrázky z rodinného alba či jiné, vždy z nich vyzařuje cit pro detail a člověčenství.
Děkujeme za krátký rozhovor a přejeme hodně spokojených návštěvníků Vaší výstavy, obzvláště těch dětských.
