V příštím roce si budeme připomínat několik významných výročí spojených s aktivitami firmy Gebrüder Thonet. Ta vznikla roku 1853, kdy svou firmu na ohýbaný nábytek Michael Thonet (1796–1871) přepsal na syny a uplyne tedy 170 od založení firmy, která směřovala k jednoduchosti a masové výrobě nábytku, „kterým i veřejné lokály mohou být vybaveny a který je skrze svoje mírné ceny pro širokou spotřebu určen“.
Michael Thonet nebyl vynálezcem ohýbání dřeva – tato technologie byla dávno známa – ale byl první, kdo dokázal tehdy módní prohnuté nohy nábytku vyrábět sériově nikoliv řezáním, ale ohýbáním masivu, což v důsledku vedlo k úspoře materiálu i času. Při testování nejvhodnějšího dřeva pro ohýbání se ukázalo jako nejlepší jedno z nejlevnějších a tehdy nejdostupnějších, a sice bukové. Potíže s dopravou suroviny Michael Thonet vyřešil radikálně: stavbou nových továren uprostřed bukových lesů. A tak koncem 60. let 19. století přišli Thoneti na Valašsko – konkrétně do Halenkova. Belgická společnost Société civile de Wsetin a Brussel, vlastnící od roku 1857 zdejší vsetínské panství, zrušila halenkovský panský vodní mlýn s pilou a místo něj postavila pilu parní. Tu pronajala roku 1868 firmě Gebrüder Thonet, se kterou téhož roku uzavřela smlouvu na dodávky bukového dřeva. Thoneti po pronájmu parní pilu rozšířili o objekty, kde plánovali zpracovávat polotovary k výrobě ohýbaného nábytku. Nařezané a osoustružené bukové tyče odsud měly být převáženy do dalších Thonetových továren, ale ještě v roce 1868 došlo v Halenkově ke zbudování ohýbárny. Zanedlouho v budově bývalého panského dvora otevřeli rašplovnu a v sousední vsi Hovězí založili filiální leštírnu. V halenkovské továrně probíhaly převážně mechanizované pracovní úkony, zatímco konečná úprava dílců se děla podomácku. Vznikla tak profese dřevodělníků-zemědělců, kteří si z fabriky odváželi polotovary a doma se na jejich opracování podíleli s dalšími členy rodiny.
V roce 1873 se rozeběhla výroba vsetínské fabriky, první, která byla založena už po smrti zakladatele Michaela Thoneta. Dřevo pocházelo z okolních lesů, jak zajišťovala smlouva s Belgičany vlastnícími panství, z důvodu omezené surovinové základny se ale nakonec rozhodli Thoneti v roce 1890 odkoupit celý vsetínský velkostatek.
Během následujících desetiletí si firma zažila vzestupy, pády, přeorientování na jiný výrobní sortiment, po 2. světové válce byla znárodněna. Je zajímavé, že jádro rodinné sbírky bylo v 90. letech 19. století soustředěno ve vsetínském zámku, který Thonetové zakoupili společně s velkostatkem. Některé z těchto pokladů jsou zde k vidění i v současnosti – stačí navštívit stálou expozici Živá paměť regionu, jejíž úvodní část je věnována právě historii a současnosti výroby „nábytku pro každého“.
Židle č. 14: světlo světa spatřilo poprvé v roce 1859 a od té doby se jí vyrobily desítky milionů kusů. Jedná se o vůbec první Thonetovu židli, která byla konstruována pro průmyslovou velkovýrobu (Foto M. Ošťádal, fotoarchiv MRV).
Článek zveřejnil Valašský deník 28. 11. 2022, odkaz zde.