Kos horský obývá především vyšší horské polohy a je ovlivňován klimatickou změnou tedy s oteplováním míří do vyšších nadmořských výšek, a tudíž můžou populace v posledních letech klesat, protože nemá vhodné klimatické podmínky už ani v našich horách. Hnízdí ve světlých jehličnatých podhorských a horských lesích s porosty keřů a pravidelně hnízdí v navazujících porostech kleče při horní hranici lesa. Je více ekotonový specialista, tedy vyhledává rozhraní mezi různými typy prostředí tedy je i náročný na biotop, přechod lesa na pomezí pastvin, luk, lavinových svahů, mokřadů, sutí, lesních světlin a pasek. Také se s ním můžeme setkat na okraji sečených luk u horských chat, kde může ztrácet i plachost.
Kos horský je tažný druh a zimuje především v oblasti marockého Atlasu a jižních pohořích Balkánu poblíž Středozemního moře a na Blízkém Východě.
Na území Beskyd žijí kosi horští především v hřebenových partiích Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrších, na hřebenech Javorníků však zaznamenáni bývají sporadicky a spíše záleží také od počasí jaký je průběh jara. Protože kosi hnízdí ve vegetaci můžou jim například dlouhotrvající intenzivní deště nebo dlouhodobé velmi nízké teploty způsobit podchlazení a hladovění i následné úmrtí mláďat.
Tradičně lze v jarních měsících kosa horského slyšet na lokalitách jako jsou Smrk, Kněhyně, Lysá, Travný, Malý Polom. Snadno jej uvidíte na Lysé hoře kolem chat a meteostanice, rizikem tam však jsou kočky domácí, které lidi donesly k chatám. Kočky je snadno uloví, především mláďata a výrazně ovlivňují jejich hnízdní úspěšnost.
Vzhledem k datům z atlasů hnízdního mapování můžeme říct, že od počátku nového tisíciletí sledujeme výrazný pokles v početnosti hnízdících párů. Odhad velikosti populace kosů horských byl jen na okrese Vsetín 600-900 párů (Pavelka, Trezner a kol. 2001). Křenek a Ševčíková (2019) odhadovali početnost pro CHKO Beskydy na 210-300 párů.
Ptáci se posouvají do vyšších poloh a hřebenových partií, je to trend, který se děle na většině hnízdišť v Evropě ale také i na zimovištích kos horský stoupá do chladnějších poloh, tady je skutečně výrazně ovlivňován oteplováním klimatickou změnou.
Literatura:
Pavelka, J., Trezner, J. et al., 2001: Příroda Valašska. ČSOP ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. 405 s. ISBN 80-238-6621-0.
Křenek, D., Ševčíková, K., 2019: Kos horský (Turdus torquatus) v CHKO Beskydy v letech 1975–2019. Acrocephalus 34, pp 38-46.
Šťastný, K., Bejček K., Hudec K., 2019: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice IV: 2014-2017. Praha: Aventinum. 512 s. ISBN 978-80-7442-108-0.