Vznik hvězdárny na Vsetíně spadá do období rozmachu astronomie v bývalém Československu, kdy během 50. a 60. let minulého století byly v mnoha českých a moravských městech vybudovány tzv. lidové hvězdárny. Ta vsetínská byla otevřena jako jedna z prvních.

Hvězdárna vznikla hlavně díky nadšení několika místních zájemců o astronomii v čele s učiteli Oldřichem Křenkem a Františkem Dostalem, kteří se po skončení 2. světové války rozhodli, že si k pozorování hvězdné oblohy postaví vlastní dalekohled. Protože však s takovou prací neměli dostatečné zkušenosti, vypravili se do Valašského Meziříčí, kde získali mnoho cenných informací od Antonína Ballnera a Jaroslava Krůti.

V průběhu výroby svého teleskopu se dohodli, že si pro něj postaví i malou pozorovatelnu. Hlavně Oldřicha Křenka tato myšlenka velmi zaujala, protože ho lákala představa vybudovat větší hvězdárnu, která by byla přístupná široké veřejnosti.

V polovině roku 1948 proběhla první úspěšná jednání o hvězdárně se zástupci města. Byla dohodnuta možnost výstavby hvězdárny u příležitosti krajinské výstavy „Valašsko v práci“ pořádané v roce 1949.

Zároveň na podzim roku 1948 na Vsetíně vznikla místní pobočka Československé astronomické společnosti (ČAS). Když se v lednu 1949 předsedou vsetínské pobočky ČAS stal Oldřich Křenek, okamžitě se pustil do získávání finančních prostředků a vyřizování potřebných povolení pro stavbu hvězdárny. Mezitím byl ve vsetínské Zbrojovce založen Astronomický odbor při Závodním klubu ROH. V dubnu 1949 pak došlo k podepsání dohody mezi místní pobočkou ČAS a Astronomickým odborem při ZK ROH Zbrojovky Vsetín o podílu na krytí stavebních nákladů a brigádnické pomoci.
 
Současně se hledalo vhodné místo pro stavbu hvězdárny – nejlépe někde v okrajové, ale dobře přístupné části města. Nakonec se podařilo za přijatelnou cenu zakoupit pozemek v klidném prostředí na severním okraji města v lokalitě „U pěti lipek“. Pozemek ležel v mírném svahu jen 10 minut chůze od centra Vsetína. Projektovou dokumentaci ke stavbě hvězdárny zpracoval na základě návrhů a připomínek místních astronomů stavitel František Knap.
 
Po vyřízení nezbytných povolení byla 11. května 1949 výstavba hvězdárny konečně zahájena. Velká část stavebních prací byla provedena formou brigád, na kterých se podíleli dobrovolníci všech věkových kategorií, kteří odpracovali více jak 3 500 hodin.

Budova hvězdárny se skládala z malého vstupního prostoru, přednáškové místnosti, kanceláře, temné komory a toalety. Nejdůležitější částí pak byla pozorovatelna s elektricky ovládanou otáčivou kopulí o průměru 5 metrů. Její konstrukci zhotovili v učňovských dílnách Zbrojovky Vsetín a technicky náročné klempířské práce při jejím oplechování následně provedli pracovníci firmy Josefa Tkadlece.
 
Hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 30. července 1950 za účasti představitelů města, okresu, čestných hostů a vsetínské veřejnosti. Dle dochované prezenční listiny se otevření zúčastnilo více jak 150 návštěvníků. Prvním vedoucím nové hvězdárny se stal Oldřich Křenek.

Ihned po zahájení provozu se na hvězdárně rozproudila aktivní odborná i zájmová činnost. Pro veřejnost, ale i pro školy či různé spolky, kluby a jiné organizace byly pořádány přednášky a besedy s astronomickou tématikou a také pravidelná pozorování Slunce a večerní hvězdné oblohy novým zrcadlovým dalekohledem. Za první rok své existence hvězdárna přivítala okolo 3 500 návštěvníků.

V roce 1951 vznikl nový astronomický odbor ustavený při podniku MEZ Vsetín. Jeho předsedou se stal Tomáš Skandera. Na hvězdárně tak existovaly a společně pracovaly již tři subjekty: místní pobočka ČAS spolu s astronomickými kroužky Zbrojovky a MEZu Vsetín.

V závěru roku 1953 odstoupil z funkcí vedoucího hvězdárny a předsedy pobočky ČAS Oldřich Křenek. V roce 1954 se vedoucím hvězdárny stal Tomáš Skandera, který byl následně na začátku roku 1955 jmenován do nově vytvořené funkce ředitele hvězdárny.

Už krátce po otevření hvězdárny se ukázalo, že stávající prostory jsou pro rozvíjející se činnost nedostačující, a proto byla v roce 1956 budova částečně přestavěna a především rozšířena o přístavbu ze severní strany. Původní objekt se zvětšil o další místnosti: novou mechanickou dílnu, fotokomoru, nové WC s umývárnou a sklad paliva.

V polovině 50. let zpracoval zahradní architekt Jan Zdráhal projekt výsadby okrasných stromů a keřů v areálu hvězdárny. Ve vstupní části bylo vytvořeno alpinium s malým vodotryskem a řadou vzácných dřevin a skalniček.

Ve druhé půlce 50. let byla hvězdárna vybavena trojicí nových čočkových dalekohledů, které nahradily původní Křenkův zrcadlový teleskop. Byly zhotoveny ve vsetínské Zbrojovce a umístěny na novou paralaktickou montáž podle návrhu Ing. Josefa Tichého. 

Na začátku 60. let byla pak původní optika v dalekohledech nahrazena kvalitními objektivy od firmy Carl Zeiss Jena. V roce 1965 byla též vyměněna paralaktická montáž za novou, rovněž od této známé německé firmy. Trojice čočkových teleskopů i montáž z poloviny šedesátých let slouží v pozorovatelně dodnes.

Po stránce organizační hvězdárna v té době již nepatřila pod Městský národní výbor, ale přešla „pod křídla“ Okresního národního výboru ve Vsetíně. Koncem 60. let také došlo ke spojení všech zájmových subjektů, které na hvězdárně společně pracovaly, do Astronomického kroužku při Lidové hvězdárně na Vsetíně.

V roce 1971 byl z funkce ředitele odvolán Tomáš Skandera, který na hvězdárně zůstal již jen jako odborný pracovník. Řízení hvězdárny dočasně vykonával inspektor odboru kultury Okresního národního výboru Josef Blažek. V lednu 1972 byl vedením hvězdárny pověřen Mgr. Jiří Haas, jenž se o rok později stal na více jak 30 let jejím ředitelem.

Prozatím poslední významná úprava hlavní budovy se uskutečnila v letech 1999 až 2000, kdy byla dle projektu zpracovaného Ing. arch. Milanem Chlápkem rozšířena ze severní strany o přístavbu s novou kanceláří, sociálním zařízením a maličkou noclehárnou. Následně byla budova zateplena a znovu omítnuta.

Na přelomu roků 2002 a 2003 zanikly v rámci reformy veřejné správy České republiky Okresní úřady, a hvězdárna tak přešla pod odbor kultury Krajského úřadu Zlínského kraje.

Zcela nová kapitola v historii Hvězdárny Vsetín se začala psát na přelomu let 2004 a 2005. Dne 31. prosince 2004 totiž skončila existence hvězdárny jako samostatného subjektu a od 1. ledna 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko, příspěvkové organizace (MRV), jež sídlí na vsetínském zámku.

Hvězdárna Vsetín se od svého vzniku v roce 1950 zabývá zejména vzděláváním a popularizací astronomie, kosmonautiky a meteorologie. Již od počátku jsou hlavní náplní její činnosti přednášky, besedy, povídání s malými dětmi a exkurze. Dále se tu konají pozorování Slunce a slunečních skvrn a ve večerních hodinách pozorování Měsíce, planet, hvězd a dalších vzdálených vesmírných objektů. Všechny tyto tzv. lektorské programy jsou určeny nejen místním a regionálním školám k rozšíření jejich výuky, ale třeba i skautským oddílům, různým klubům, spolkům a jiným organizacím, či přímo zájemcům z řad veřejnosti. 

V posledních letech se na hvězdárně, ale občas i mimo ni, každoročně uskuteční okolo 400 akcí a programů, kterých se zúčastní více jak 10 000 lidí. Od roku 1950 se už počet návštěvníků dostal přes 650 tisíc.

I když je činnost hvězdárny zaměřena hlavně na oblast vzdělávání a popularizace, pracovníci a spolupracovníci hvězdárny se vždy snažili věnovat také nejrůznějším odborným programům. 

Například již v 50. letech se pozorováními zákrytů hvězd Měsícem stal známý Karel Skřehota. V 60. letech se zde díky Antonínu Kotrlovi pozorovalo Slunce a zakreslovaly sluneční skvrny.

Velmi úspěšně se do povědomí odborníků v bývalém Československu zapsal projekt registrace ionosférických efektů slunečních erupcí pomocí přijímače tzv. atmosferik (SEA), kterému se od poloviny 60. do poloviny 90. let věnoval Zdeněk Kamarád a na přelomu 70. a 80. let též Ladislav Hurta.

V posledních desetiletích je většina odborných astronomických aktivit hvězdárny spojena s výzkumem meziplanetární hmoty. Díky iniciativě Pavla Svozila se o prázdninách roku 1994 začaly pozorovat meteory. Po zpracování bývají výsledky pozorování odesílána do International Meteor Organization (IMO), kde se data z celého světa postupně vyhodnocují a ze získaných dat se poté vytvářejí kupříkladu analýzy hodinových frekvencí jednotlivých meteorických rojů. Pozorování se zároveň posílají i do Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), ve které je vedena databáze českých pozorovatelů meteorů.

Vsetínští astronomové se nevěnují pouze meteorům, ale ve větší míře rovněž kometám. V polovině roku 2003 byl na hvězdárně zahájen program sledování jasnosti komet pomocí speciální CCD kamery. Autorem programu byl Jiří Srba, který se jím zabýval do svého odchodu z hvězdárny v roce 2007. Poté v něm do roku 2012 pokračoval Emil Březina. 

V srpnu 2010 začal Pavel Svozil komety pozorovat vizuálně, resp. pomocí malých teleskopů, kdy zjišťovat u komet jejich jasnost, difuznost a úhlové velikosti komy a případných ohonů.

V letech 2009 a 2010 prováděli Miroslav Jedlička s Emilem Březinou pomocí TV kamery Oscar sledování zákrytů planet a jasnějších hvězd Měsícem. Od roku 2018 na tuto činnost navázali Pavel Svozil a Martin Leskovjan sledováním zákrytů hvězd planetkami Sluneční soustavy.

V areálu hvězdárny se také nacházejí dvě stanice patřící Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ). Jednou z nich je klimatologická stanice, která byla uvedena do provozu na začátku roku 1957 po nainstalování meteorologické budky s teploměry a dalším vybavením. Od 1. dubna 1957 se zde začaly pravidelně měřit teplota a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, délka slunečního svitu, množství atmosférických srážek, výška sněhové pokrývky a další meteorologické prvky. Z naměřených údajů se v ČHMÚ získávají informace o klimatických poměrech na Vsetíně. Prvními pozorovateli byli manželé Skalákovi. V prosinci 1997 byla „manuální“ klimatologická stanice nahrazena moderní automatizovanou. Původní meteorologická budka včetně části přístrojového vybavení však tady zůstala a nyní bývá využívána při exkurzích a lektorských programech. Na začátku roku 1998 byla nedaleko staré meteorologické budky zprovozněna druhá stanice, jež monitoruje znečištění ovzduší ve městě.

Foto: Slavnostní otevření hvězdárny 30. července 1950 (fotoarchiv Hvězdárny Vsetín)

Pavel Svozil a Ing. Martin Leskovjan
Odborní pracovníci Hvězdárny Vsetín
Muzeum regionu Valašsko, p. o.