Příznivce tvorby známého regionálního malíře Josefa Krále hluboce zasáhla zpráva o jeho náhlém úmrtí. Zemřel 11. listopadu ve věku 70 let. Poslední rozloučení s osobitým tvůrcem mnoha talentů a zájmů se konalo o devět dní později ve vsetínské smuteční obřadní síni.
Josef Král (1950–2020), rodák z Olomouce, působil po celý život na Valašsku, v Janové u Vsetína a v Liptále. Vedle technické profese (živnost na revize a montáže plynových nádob) se intenzivně věnoval malování, soustavně se výtvarně vzdělával a své znalosti a dovednosti předával coby výtvarný lektor. S malbou začínal před 45 lety, v polovině 70. let, kdy se zajímal o portrét a reálnou krajinu. Svým naturelem ale tíhnul k imaginativní a abstraktní tvorbě. V první tvůrčí etapě tvořil krajinné koláže s postavami slepců a hledačů (1985–1995) a následně maloval kompozice „od fragmentu po fraktál“, ve kterých odkrýval absurditu moci. Svou tvorbu po roce 2000 charakterizoval jako hledání i nalézání řádu a chaosu a v posledních obrazech dospěl k meditaci na téma Na dotek nekonečna… Kromě malování psal básně, skládal písničky a hrál na kytaru. Při prezentaci své tvorby používal jako druhé jméno Bartoloměj, které přejal po svém dědečkovi.
Ještě v závěru září tohoto roku navštívil Josef Bartoloměj Král vsetínské muzeum, aby autorizoval rozhovor, který poskytl do muzejního časopisu Valašsko, vlastivědná revue (vyjde 13. prosince). Radoval se z úspěchu svých letošních jubilejních výstav uspořádaných na Zvonici Soláň a v Muzejním a galerijním centru ve Valašském Meziříčí. Zároveň se těšil na další výstavu, která měla být zahájena v novojičínské galerii Stará pošta na počátku listopadu. S obdivuhodným elánem spřádal i další tvůrčí plány. Například toužil v příštím roce vydat sbírku svých básní doprovázenou vlastními ilustracemi a za pět let, k 75. narozeninám, chtěl ve vsetínském zámku zrealizovat výstavu s vůbec první prezentací tzv. „papírků“. Tyto doposud veřejnosti neznámé, minimalistické a meditativně laděné kresby měl v úmyslu doprovodit výtahy ze své básnické tvorby a na koncepci výstavy jej fascinovala možnost působivé interakce obrazu a slova.
Bohužel všechny plány a přání Josefa Bartoloměje Krále zhatil covid-19 a ukončil tak jeho životní i tvůrčí pouť. Nezbývá nám než doufat, že „Král od barev“, jak se s humornou nadsázkou podepisoval v e-mailové korespondenci, našel „od ráje klíč“, o němž se s nadějí zmiňuje v jedné ze svých básní. A přejeme mu, aby se v malířském nebi setkal se svými uměleckými vzory, a to zejména s malířem Mikulášem Medkem, protože miloval Medkovy obrazy s motivy „zjizvených“ symbolů, neboť jsou plné bolesti, ale i krásy tvůrčího „porodu“.
Při posledním setkání jsme v rámci rozhovoru pro muzejní časopis položili malíři otázku, jaké poselství by chtěl vzkázat čtenářům. Napadla ho hned dvě a jedním z nich je tato rada: „Člověče zastav se, na chvíli stůj, země je barevná a život je dar.“
Článek otiskl Valašský Deník 26. 11. 2020, odkaz zde.