„Smrtná neděla, kdes klíč poděla? Dala sem ho, dala, svatému Juří. Svatý Juří stal, aby okna otvíral. Tráva zelená, až po kolena, všelijaké kvítí, co na poli svítí, modrá fiala.“
Nejznámější zvykem páté postní neděle je vynášení Mařeny, také Morany či Smrtky. Tato tradice však neměla vždy stejnou symboliku. V dobách, kdy ve městech a na vesnicích řádil mor a cholera, lidé věřili, že tímto počinem zaženou hrozbu pryč. „Maměnko, když ta smrt u nás tak dělá, udělejme lálu za děvče přistrojené a vynesme ji z města ven, aby již ta smrt z města byla vypuděna; potom se do jejích šatů obleče děvče zdravé, jemuž Mařena neuškodí, a ona se již více k nám nenavrátí!“ Později tento obyčej nabyl ještě širšího ochranného charakteru, kromě nemocí měl chránit před neúrodou, návratem zimy a naopak měl přivolat nadcházející období jara a pěkného počasí.
„Smrtonoško, velkonoško, kdes tak dlúho byla? U studánky, u rubánky vodičku sem pila…“ Mařena se vynáší zpravidla na Smrtnou neděli. Vyrobena je ze slámy, která se připevní na dřevěnou tyč ve tvaru kříže, obleče se do ženského kroje, namaluje se jí obličej a ozdobí se neživými předměty – kolem krku má věnec z vyfouknutých vajíček či šnečích ulit.
„Neseme Mařenu v oleji smaženú, pěknú, pěknú, pěkně vystrojenú.“ Každá lokalita, nejen na Valašsku, má svůj řád a postup při vynášení. Pokud shrneme všechny zvyky dohromady, vznikne velká „bojovka“: Mařena se nosí ven za obec, k vodnímu toku, je upálena, hozena do vody, ukamenována, následně vytažena z vody a vyhozena na strom, kde ji vítr rozfouká do všech světových stran. Na Smrtnou neděli vítězí bohyně jara Vesna nad bohyní smrti a zimy Moranou. „Má milá Mařeno, za kohos umřela? Pro toho, onoho Jožu Matochového.“
Při zpáteční cestě zpět do vsi nesou děvčata za zpěvu zelenou větvičku, vršek ze stromku – májíček, líto, letečko ozdobené barevnými pentličkami, svatými obrázky, případně kraslicemi. „Neseme májíček, uťal ho Janíček, pěkný, pěkný, přezelený.“
Tradiční vynášení Mařeny můžete zažít na vsetínském zámku v rámci akce Velikonoce na zámku 26. března od 14 do 17 hodin. Průvod s Mařenou půjde od zámku k řece Bečvě, při zpáteční cestě se přinese symbol jara – májíček. Součástí odpoledne budou také živá zvířátka, jarmark a představení tradičních řemesel, které se vážou k svátkům jara a Velikonocům.
Článek zveřejnil Valašský deník 17. 3. 2023, odkaz zde.