Téměř s každým hradem, zámkem a kostelem se pojí legendy o podzemních chodbách, které sloužily jako tajné únikové trasy nebo skrýše pro poklady. Ani vsetínský zámek není v tomto ohledu výjimkou. Takže, když byl během stavebních úprav zámeckého parku nalezen „vstup do podzemní“, staré vzkazky opět ožily.
Díky tomu, že byla tato situace prozkoumána archeology (Muzeum regionu Valašsko a NPÚ Kroměříž), můžeme si nález podrobněji popsat. Nevýrazný otvor byl objeven při stavebním zásahu u opěrné zídky, která byla vybudována během parkových úprav zámeckým pánem J. Wachtlerem v první polovině 19. století, nedaleko Památníku obětem valašských povstání. Při čistění a dokumentaci okolí díry byly nalezeny zlomky glazované keramiky a drobné fragmenty cihel – otvor byl totiž druhotně zazděn cihlami. Po dokončení tohoto prvotního průzkumu se ukázalo, že půjde zřejmě vstup do tunelu, protože se v terénu vykreslil hřbet kamenné klenby, která se lineárně táhla na obě strany od díry a to na jihozápad (tj. směrem k západní straně kostela Nanebevzetí P. Marie) a na severovýchod (tj. k severozápadnímu průčelí vsetínského zámku). Při prohlídce tunelu bylo zjištěno, že jde o zhruba o 1 m širokou a přibližně 0,85 m (světlá výška klenby) vysokou prostoru. Mírně prohnuté dno bylo vyzděno z cihel, naopak zdi a klenba byly složeny z kamenů spojovaných maltou.
Severovýchodním směrem pokračoval tunel kolem zmíněného průčelí zámku až k jeho severnímu rohu. Zde se orientace tunelu stáčela k východu, avšak další průzkum nebyl možný a to kvůli závalu. Průzkum směrem na jihozápad byl ukončen již po pár metrech. Stejně jak na opačné straně také zde blokoval cestu zával. Jestli tedy podzemní linie dosahovala až ke kostelu, není známo. Celková prozkoumaná délka dosáhla cca 70 m. Kromě zmíněných závalů se v tunelu nacházel už jen bahnitý sediment a suťové kužely, které pocházely buď z míst, kde byla klenba tunelu narušena přirozeně, nebo kde vyúsťovaly různé malé šachty, respektive v jenom případě i štola. Tyto tunýlky sem vedly hlavně ze zámku a byly vyplněny převážně drobným stavebním odpadem. Do tunelu ústí také funkční dešťový svod západního rohu zámku.
O co tedy jde a jak jsou objevené tunely staré? Někteří čtenáři si určitě vzpomenou na nedávný muzejní prvoaprílový žert, který tento tunel spojil s obdobím velké řecké kolonizace. Archeologie však tuto nyní odkrytou stavbičku umisťuje teprve do období mladšího novověku, tedy přibližně do první poloviny 19. století a vcelku jasně ji interpretuje jako historickou kanalizaci. A vstupní díra? To je s velkou pravděpodobností dobový revizní otvor. Pokud ale existují starší tajemné chodby vsetínského zámku, tak jak praví lidové pověsti, ukáže až čas.
