V neděli 17. listopadu oslavíme 35. výročí Sametové revoluce, která přinesla konec komunistické totality a začátek nového demokratického směřování naší země. Pojďte s námi ve zkratce zavzpomínat, jak revoluce probíhala na Vsetíně a kdo patřil mezi její hlavní osobnosti.
Po studentských demonstracích proti komunistickému režimu v Praze se protesty a protirežimní nálady postupně rozšířily i do regionů. Ve Vsetíně se brzy obyvatelé dozvěděli o brutálním zásahu proti studentům 17. listopadu. Jako první na situaci v Praze reagovala Jaroslava Kudlíková, která v sobotu 18. listopadu zapálila u pomníku na náměstí Osvobození (dnešní náměstí Svobody) první svíčku a tiše zde postála. Následující den se k ní přidalo dalších pět lidí, kteří se společně rozhodli založit Občanské fórum. Údajně mělo jít o první mimopražské Občanské fórum. Jeho mluvčími se stali Jaroslav Koráb, Jiří Koubek, Radomír Žárský, Eva Žárská, Miroslav Mrázek a Pavel Koňařík.
V dalších dnech demonstrace na náměstí pokračovaly a připojovalo se k nim stále více občanů, kteří vyjadřovali svoji nespokojenost a touhu po změně. Protesty gradovaly generální stávkou v pondělí 27. listopadu, do níž se zapojili mimo jiné i zaměstnanci MEZu a Zbrojovky. Celkově se na náměstí sešlo několik tisíc lidí, kteří vyjadřovali svoji nespokojenost se stávajícím režimem. V úterý 5. prosince přišli protestující podpořit herci Radoslav Brzobohatý a Eliška Balzerová, kteří své dětství prožili na Valašsku. Do demonstrací se aktivně zapojovali také místní studenti středních škol, zatímco univerzitní studenti přinášeli důležité informace z centra dění v Praze.
Sílícím tlakem protestů a díky celostátnímu vývoji komunistická strana ve městě postupně uvolňovala otěže moci a během prosince k rozhodování na Městském a Okresním národním výboru přizvala i zástupce Občanského fóra. Mluvčí fóra dostali v prosinci prostor sdělit své požadavky v týdeníku Nové Valašsko. Poslední demonstrace ve městě proběhla 24. prosince, kdy se nesla v poklidné a sváteční atmosféře a byla doprovázena zpěvem koled.
Po odstavení komunistů od moci došlo i k vyčištění veřejného prostoru od jejich ideologie. V lednu 1990 byl vznesen návrh na přejmenování ulic a náměstí ve městě, které nesly názvy spjaté s režimními prominenty či samotným režimem. Nahradily je dosud opomíjené osobnosti z historie Vsetína. V témže roce byla také odstraněna bronzová socha Klementa Gottwalda na Dolním náměstí. Sochu od Josefa Malejovského odhalili 7. května 1972 před tzv. Kremlem – budovou Okresního výboru KSČ na Dolním náměstí; symbolizovala utužení komunistické moci během normalizace. Socha byla po odstranění roztavena a materiál z ní byl použit na Pomník dětských obětí války v Lidicích.
Text Pavel Mašláň, foto archiv MRV
