Celý název projektu: Zámecký areál v proměnách věků - Pocta Kinským

Registrační číslo projektu: MK 42793/2023 OMG

Program Ministerstva kultury ČR: Podpora expozičních a výstavních projektů

Tematický okruh: instalace expozic nebo výstav

Období realizace: 01/2023 – 12/2023

Celkový rozpočet dle žádosti o podporu: 262 000,00 Kč vč. DPH

Poskytnutá dotace: 150 000,00 Kč

Financování:
Ministerstvo kultury ČR: 150 000,00 Kč
Vlastní zdroje žadatele: 112 000,00 Kč

Cíl projektu:
Cílem projektu je vytvoření nové stálé expozice v prostorách II. NP zámku Lešná u Valašského Meziříčí, která muzejní a galerijní formou instalace představí v kontextu „velkých dějin" hezké chvíle i dramatické osudy bývalých vlastníků hraběcí rodiny Kinských z Vchynic a Tetova, která roku 1887 učinila lešenský zámek svým rodovým sídlem. Nové stálé expozici jsou vyhrazeny tři místnosti ve II. NP zámku (mimo stávající prohlídkovou trasu, cca 95 m2), které původně sloužily jako prostory pro pořádání krátkodobých výstav bez užšího vztahu k objektu. Vzhledem k trvalé snaze o zkvalitnění našich služeb napříč všemi objekt spravovanými MRV zamýšlená expozice vyhoví moderním návštěvnickým preferencím a nabídne jim alternativu ke stávající jediné možnosti poznání objektu, a sice prohlídce interiérové památkové instalace zámeckých pokojů s průvodcovským výkladem.

Tematicky se expozice zaměří na dvě stěžejní témata:

1) Historie lešenského zámku od konce 19. století, kdy si jej jako své rodové sídlo zvolila rodina Kinských z Vchynic a Tetova

Kinští dali objektu stávající klasicistní ráz, na přelomu 19. a 20. století to byl především Filip Kinský, kdo se aktivně podílel na výsadbě keřových forem v parku, který se svou druhovou bohatostí dodnes řadí mezi nejcennější zámecké parky na Moravě. Panství zdědil prvorozený Filipův syn Bedřich, který se v roce 1910 oženil s Markétou Dubskou z Třebomyslic. Členové rodiny se museli brzy přizpůsobit novým poměrům, které přineslo 20. století. Stejně jako jeho otec věnoval Bedřich péči svému domovu. Za jeho působení pokračovaly drobné stavební úpravy zámku, ale především neustálé vylepšování zámeckého parku. Za Bedřichova vlastnictví se velkostatek stal předmětem první pozemkové reformy, kdy byla téměř třetina půdy rozparcelována. Další velkou změnou bylo zrušení šlechtických výsad a používání šlechtických titulů dle zákona z roku 1918, což bylo pro vznik nové demokratické republiky rovněž stěžejní. Bedřich jako absolvent vojenské akademie byl za 1. světové války císařským důstojníkem a po rozpadu Rakousko-Uherska si ponechal rakouské občanství. Vzhledem k událostem 2. světové války byl po porážce nacistického Německa coby německy mluvící občan a člen wehrmachtu internován a donucen opustit svůj majetek, který byl zkonfiskován. Po dvou letech v internaci, kdy společně s manželkou Markétou museli kromě jiného zametat ulice ve Valašském Meziříčí, jim bylo umožněno vystěhovat se do Rakouska.Tím se osudy Kinských v Lešné uzavřely; zámek na více než tři desetiletí sloužil jako školní budova, zámecký park užívalo JZD. V roce 2011 byl areál po nákladné rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

2) Anglický přírodně krajinářský park obklopující zámek v Lešné vznikl pod vlivem dobového romantického cítění v polovině 19. století. Už před jeho zřízením se jižně od hospodářského dvora rozkládala okrasná zámecká zahrada užitkového rázu, na jejímž půdorysu byly vysázeny tehdejším majitelem Jiřím Beesem nejstarší dřeviny domácího původu (např. jasan, habr, lípa) doplněné cizími listnáči (např. jerlín, dřezovec) a jehličnany (např. douglasky, modříny a tsugy kanadské). O další rozkvět zámeckého parku se v 80. a 90. letech 19. století zasloužili noví majitelé panství, císařský komoří August hrabě Kinský a jeho syn Filip. Byla zde vysazena řada introdukovaných dřevin (např. turecké lísky, cypřišky, katalpa, břestovec, liliovník, pterokarye, nahovětvec). Kinští udržovali park i zámek na velmi dobré úrovni a celý areál byl neustále vylepšován: byla zvelebena nedaleká obora se zvěří, založena ovocná školka a postaveny tři skleníky. Zavedení nového vodovodu (1894) umožnilo vystavění kulatého bazénu s vodotryskem před zahradním průčelím zámku. V meziválečném období vznikl vykácením vzrostlých dřevin průhled přes alej na oboru se zvěří, osázený rododendrony a azalkami. V roce 1925 byly založeny dva rybníčky a bažantnice a ke zvýšení exkluzivity přispělo zbudování tenisového kurtu a kuželny. Konfiskace majetku hraběcího rodu Kinských v roce 1945 vedla k postupné devastaci areálu.

Výstupy projektu:

Od instalace nové stálé expozice si slibujeme především:

- Zvýšení návštěvnické atraktivit objektu, který od svého zpřístupnění veřejnosti v roce 2011 láká návštěvníky především na stávající instalaci zámeckých pokojů, v důsledku čehož se začíná potýkat s postupným odlivem návštěvníků, kterým tímto objekt nabídne nové důvody k návštěvě,

- prezentaci historie zámeckého areálu s důrazem na jeho pohnuté osudy v 2. polovině 20. století,

- interpretaci přírodního a kulturního dědictví areálu především ve vazbě na environmentální tematiku,

- dalekosáhlé využití nové stálé expozice pro rozličné edukační příležitosti MRV,

- vytvoření nového interpretačního plánu celého zámeckého areálu,

- rozšíření prostředků a možností interpretace v oblasti památkové edukace.

Cílové skupiny:
Dle metodiky NIPOS je nová stálá expozice určena pro návštěvníky výstav a expozic, kteří v objektu lešenského zámku dlouhodobě tvoří převládající skupinu návštěvníků. Vzhledem k dlouhodobému úspěšnému působení Muzea regionu Valašsko, p. o. (dále jen