S nástupem turistické sezóny se Rožnov pod Radhoštěm zaplňuje návštěvníky obdivujícími sílu a krásu lidového umu, uchovávaného prostřednictvím nejstaršího českého muzea v přírodě. Jeho zakladatelé však byli nejen uvědomělými společenskovědními pracovníky, ale také výtvarníky.
Bohumír a Alois Jaroňkovi prošli stejným výtvarným vzděláním a stejnou počáteční praxí modeléra (designéra) v keramických dílnách. Oba byli zkušenými malíři – zatímco Bohumír se vydal cestou volné tvorby, Alois vkomponoval svůj cit pro estetiku do umění užitého. Bohumírovo dílo zaplňovalo výstavní sály, Aloisova tvorba oslňovala milovníky umění především v měšťanských interiérech.
Co přimělo Jaroňkovy vybudovat vlastní uměleckořemeslnou dílnu? Alois dvacet let navrhoval tvary i dekory keramiky pro továrny v dnešním Maďarsku, Německu i v českých zemích. V roce 1911 na doporučení Ferdiše Duši zakoupil muflovou pec pro malírnu vlastní. Autorem většiny návrhů byl on sám, ale pod jednotnou značkou A. J. R. v dílnách malovali i další malíři (A. Smutný, J. Nývlt, B. Jelínek, K. Solařík, L. Matějka), z nichž se někteří později osamostatnili. Ve 20. letech malírna vytvořila asi tisíc kusů ročně.
Gobelínová dílna Aloise Jaroňka byla po Schlattauerově škole ve Valašském Meziříčí druhou dílnou tohoto typu v českých zemích. S uměním tkaní gobelínu, jak lidovým, tak i s díly soudobých severských výtvarníků, se Alois seznámil při své cestě po Skandinávii (1909). Zpočátku se v Rožnově tkaly drobnější práce: polštáře, kabelky a gobelínové výplně do paravánů. Od roku 1913, kdy dílna vstoupila do svého nejproduktivnějšího období, přibývají rozměrnější nástěnné gobelíny. Výtvarně gobelíny připravoval Alois, vlastní tkaní vedla jeho sestra Julie.
Dílny pro umělecký průmysl Aloise Jaroňka měly i svůj trvalý výstavní prostor sloužící jako prodejna. Na stěnách visely gobelíny, malované talíře i Bohumírovy dřevoryty. Jedna z dobových fotografií dílny posloužila jako předloha pro instalaci ve výstavě seznamující s dílem všech tří sourozenců Jaroňkových. V „Aloisově dílně“ ve výstavě nalezneme jedny z jeho nejstarších gobelínů a porcelán ze 30. let 20. století nainstalovaný tak, jak jej vystavil sám autor. Výstava Jaroňci – umění a srdce Valašska je v Národním muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm k vidění až do 1. 3. 2024.
Článek zveřejnil Valašský deník 15. 6. 2023, odkaz zde.