Kulturně-historické specifikum Valašska determinuje jeho lidová kultura, kterou formovaly nejrůznější procesy, kolonizační nevyjímaje, probíhající v rozmezí několika staletí. Jedním ze specifik regionu bohužel zároveň byla jeho hospodářská, sociální a kulturní zaostalost, zasahující do všech oblastí lidského života. Valašsko až do 19. století leželo stranou od významných komunikací, postrádalo železniční spojení s důležitými hospodářskými centry, potýkalo se s neúrodnou půdou, velkou nevzdělaností a nedostatkem kapitálu.
Na postupný odklon od tradičního způsobu života měly vliv některé zásadní okolnosti jako zvyšující se počet průmyslových továren a s tím spojené snižování domácí rukodělné výroby. S proměnami života obyvatel však souvisí i proměna lidové kultury. Tu nelze zastavit a jedinou možností, jak zachytit určitou podobou lidové kultury v dané době (okamžiku), je její fixace, tedy záznam. Do popředí významných počinů v oblasti sběratelství valašských lidových písní se řadí svými sbírkami lidových písní také Jan Nepomuk Polášek. V letošním roce si připomeneme 150. výročí jeho narození. Nejprve s Leošem Janáčkem coby svým učitelem a později s Arnoštem Kubešou, kolegou z meziříčského gymnázia, nasbíral Polášek za více jak půl století okolo 4 500 valašských a lašských lidových písniček. Část nasbíraných lidových písní se podařilo vydat tiskem v několika publikacích a dodnes jsou cenným materiálem pro národopisné soubory a milovníky hudby vůbec. Jan Nepomuk Polášek zemřel 3. dubna 1956 ve Valašském Meziříčí ve svých 82 letech, v roce 1973 byly jeho ostatky přeneseny na Valašský Slavín ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Tímto aktem byl uctěn odkaz osobnosti, která přispěla svou činností k rozvoji společensko-kulturního života na Valašsku a napomohla k uchování jeho tradiční lidové kultury.
Pokud Vás zajímají životní osudy tohoto výjimečného pedagoga, sběratele lidových písní a hudebního skladatele, který vešel do dějin jako „písničkový profesor“, nezmeškejte blížící se výstavu Muzea regionu Valašsko, která bude k vidění od 21. ledna v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Než se tak stane, doporučujeme například strávit volný čas po vzoru Jana Nepomuka – který se se stejnou vášní jako hudbě věnoval také přírodě a hlavně rybaření. Právě na břehu Bečvy, zrakem i sluchem upřeným do jejího toku, hledal klid i inspiraci pro svou tvorbu.
Článek zveřejnil Valašský deník 13. 1. 2023, odkaz zde.
foto: Jan Nepomuk Polášek rybařící – přírodu považoval za významný zdroj hudební krásy, inspirace, estetiky a lidovou píseň za její nepřímý produkt. Foto: archiv MRV