Letos na podzim má být dokončena rozsáhlá rekonstrukce zámku Kinských ve Valašském Meziříčí (více ZDE) a objekt patřící pod správu Muzea regionu Valašsko po třech letech znovu otevře brány veřejnosti. Než se budete moci seznámit s novou tváří krásenského zámku, pojďte si spolu s námi vydat na cestu do jeho minulosti. Připravili jsme pro Vás desetidílný seriál, který jednou měsíčně přiblíží zásadní milníky historie zámku.

Díl první: Co bylo, když ještě zámku Kinských nebylo

Krásno nad Bečvou, v pramenech prvně připomínané na sklonku 13. století, leželo ve středověku při významné obchodní cestě. Ta určila jeho dosud patrnou sídlení dispozici s výrazně protáhlým uličním prostranstvím. Krásno bylo důležitým hospodářským centrem panství a ve 2. polovině 15. století obdrželo důležitá privilegia, např. v roce 1491 bylo povýšeno na městečko.

Původní možné sídlo pánů z Krásna není známo, vrchnost spojeného rožnovsko-krásenského panství sídlila až do 30. let 16. století na hradě Rožnov, který kolem poloviny 16. století v rezidenční funkci vystřídal nově budovaný zámek meziříčský (dnešní zámek Žerotínů). V roce 1815 přicházejí na zdejší panství Kinští, a sice v osobě Františka Josefa hraběte Kinského z Vchynic a Tetova (1784–1823). Jediným vlastníkem panství se v roce 1853 stal jeho syn Evžen, který rok poté odprodal žerotínský zámek státu a pro své potřeby si vystavěl, resp. zrekonstruoval, empírový objekt při krásenském velkostatku, který je dodnes znám jako zámek Kinských.

Počátky krásenského zámku jsou vzhledem k chybějícím písemným pramenům nejasné. Někteří pozdější autoři se domnívají, že na místě dnešního zámku stávala již v 18. století dřevěná úřední budova. Většina autorů dále předpokládá, že v roce 1854 si Evžen Kinský přebudoval původní přízemní úřednickou budovu na empírový zámek. Dendrochronologické datování stavebních prvků však tuto často citovanou skutečnost víceméně vylučuje, neboť dřevo použité na krov bylo prokazatelně vytěženo již počátkem 19. století, kdy tedy musela vzniknout i samotná stavba. Mnohem více informací o zámku paradoxně máme až díky Evženovu synovi a dědici panství, Rudolfovi (1854–1921). Paradoxně z toho důvodu, že Rudolf nechal zlikvidovat celý vrchnostenský archiv v rožnovské papírně a moc dokladů o jeho činnosti v našem kraji se tak nedochovalo. Kvůli finančním potížím byl sice nucen rozprodávat majetek, ale krásenský zámek si podržel až do roku 1913, kdy o něj přišel v dražbě a Krásno poté navždy opustil. I bez toho byl si ale Rudolf svého zdejšího sídla už zřejmě moc neužil – v roce 1914 byl objekt zabrán pro potřeby zřízení vojenského lazaretu a tři roky po konci 1. světové války Rudolf Kinský, po němž a jeho otci je zámek nazýván, zemřel.