Ze získaných předmětů zaujmou nejvíce dvě bronzové sekyrky z mladší, až pozdní doby bronzové, patřící k nositelům kultury lužických popelnicových polí. Jedna ze sekyrek pochází z katastru obce Branky a druhá z Kelče. Obě patří k tzv. typu s tulejí a ouškem. A obě jsou zdobené litými žebírky. Branecká jich má šest na každé straně a kelečská tři a čtyři. Druhá jmenovaná má ulomené ouško.
Sekyrky jsou typickým příkladem modelu závěru doby bronzové, jenž máme v naší sbírce několikrát zastoupeny. Vynikají však svou výzdobou, protože všechny starší kusy jsou bez dekorace. Obdobné sekyrky nacházíme na celé východní Moravě i severozápadním Slovensku. Pro porovnání jsou zajímavé zejména nálezy ze Štramberku-Kotouče.
V blízkosti sekyrky z Kelče byl nalezen i další bronzový předmět, který na první pohled připomíná bronzový hřebík, ale zdá se, že jde o úlomek jehlice, určený k spínání šatu. I tenhle nález chronologicky spadá do okruhu lužické kultury. Z bližšího okolí však k němu analogie neznáme.
Z kelečského katastru pochází i dva kamenné nálezy. Jde o úlomek drobné čepele ze silicitu glacigenních sedimentů a amorfní fragment, pravděpodobně radiolarit typu Vršatecké Podhradie. Rámcově je řadíme do mladší doby kamenné.
Tato archeologická sezóna se může nazývat „sekyrkovou“, protože kromě těchto dvou nálezů, byla začátkem roku objevena taktéž importovaná bronzová sekyrka s dochovaným kouskem topůrka. Z dvojice sekyrek zmíněných v tomto článku je důležitá zejména ta branecká, protože jde o první nález tohoto typu v katastru obce. Zároveň jde i o první nález z doby bronzové v Brankách, který dokresluje výrazné osídlení lužickou kulturou nejen v Kelečsko-Kunovické oblasti (kde jsou, kromě náhodných kovových nálezů, doloženy také sídliště a pohřebiště této pozdně bronzové kultury), ale i kolem potoka Loučka.