Velkou výstavu Perníkářství na Valašsku doplní na zámku Kinských ve Valašském Meziříčí i malá ukázka perníkářských forem. K vidění bude v prosklených nikách výstavního prostoru nazvaného V poschodí.
Nejstarší formy na vytlačovaný perník se vyráběly z pálené hlíny a používaly se až do 16. století. Pak je vytlačily formy dřevěné, kterým se říkalo kadluby. Formy byly vyřezávány nejčastěji do hruškového dřeva, mohlo se však použít i dřevo švestkové, třešňové, někdy bukové.
Jejich vzory byly zprvu velmi jednoduché, ale později se na nich začínají objevovat bohatší motivy a řezbářské umění se zdokonaluje. V 18. a 19. století se perník postupně dostává mezi široký lid a přibývají nové náměty – husaři, panenky, holubičky, pávi, různé postavičky.
Perník vyráběli pouze specializovaní řemeslníci, tzv. perníkáři. Příprava těsta byla nejen zdlouhavá, ale i fyzicky náročná. Těsto se po zadělání nechávalo odležet až sedm měsíců, teprve potom se notně ztvrdlá hmota, která se musela obvykle sekat sekerou, ručně zpracovávala. Perníky a marcipány se až do poloviny 19. století tvarovaly v umně vyřezávaných dřevěných formách rozmanitých motivů. Ty jsou dnes jednou z mála hmotných připomínek perníkářství, které od druhé poloviny 19. století postupně zanikalo jako samostatné řemeslo a začalo splývat s cukrářstvím.
