Nedávno ukončené výzkumy v dalším sektoru na valašskomeziříčském náměstí nám dovolily nahlédnout do nejstarších dějin osídlení města.

Byla objevena řada dřevohlinitých domů, které se táhnou v přímé linii západovýchodním směrem od budovy Komerční banky k domu „U Dvořáků“, a to s dvěma prolukami navazujícími na Poláškovu a Pospíšilovu ulici. Tento nález však klade minimálně tolik otázek, kolik nám nabízí odpovědí…

Jak již bylo zmíněno, domy stály v řadě za sebou, takže jakoby dělily dnešní náměstí na dvě části. Jednalo se o polozemnice, tedy stavby, které měly obytnou část zapuštěnou pod úroveň terénu. Analýza dřevěných částí z prvního objeveného domu ukázala, že jeho vznik je možné datovat nejdříve k roku 1291. Zánik této a také sousední stavby je stejnou metodou datován krátce po roce 1359. S tímto datem je ale zřejmě spojen zánik celého osídlení, protože ve všech domech je prokázaná stejná zániková situace dokládající zničení domů silným požárem. Každopádně se nám během tohoto roku podařilo získat vícero analyzovatelných dřevěných artefaktů, takže naše datování bude v blízké době upřesněno.

První písemná zmínka o Meziříčí je z roku 1297, kdy je v rámci vymezování hranic mezi místními šlechtici připomínán nějaký Vrš z Meziříčí. Tento feudál vlastnil malé panství, které se skládalo z území dnešního Valašského Meziříčí (bez Krásna a všech přidružených obcí) a Hrachovce. Co však bylo ono zmiňované „Meziříčí“ nevíme. Samozřejmě mohlo jít o město, ale stejně tak o vesnici, nebo jenom tvrz. Titul města je zdejšímu osídlení totiž poprvé přiznán až v roce 1376, tedy až po předpokládaném zániku výše zmíněných domů. Je možné, že se Vrš, i navzdory svému malému pozemkovému vlastnictví, pokusil založit město již na konci 13. století. Takovýto projekt však byl velmi nákladnou akcí – ani jeden z jeho bohatších sousedů o to ve stejné době neusiloval. Zřejmě došlo k spolupráci s olomouckým biskupem, zdejším největším lenním pánem. Ten mohl poskytnout nejen peníze, ale také zabezpečit právní pokrytí celé akce.

Námi nalezené domy, respektive jejich záměrné lineární uspořádání, umožňuje přiklonit se k této „městské“ teorii. Může totiž jít o původní jižní stranu náměstí, které by tedy mělo za Vršova života menší čtvercový půdorys. Tím by se vznik Valašského Meziříčí jako právního středověkého města, dal posunout 85 let hlouběji do minulosti.

Článek zveřejnil Valašský deník 21. 6. 2022, odkaz zde.