Do muzeí návštěvníci v dnešní době nejčastěji chodí za poznáním, zábavou či potěšením. Stěžejní role muzea, a sice shromažďování, uchovávání a zkoumání „hmotných i nehmotných dokladů o člověku a jeho prostředí“ (řečí odborné definice), jinými slovy sbírek, není sice na první pohled tak vidět, ale důležitá je o to více.

Práce se sbírkou byla dokonce v prvních desetiletích valašskomeziříčského muzea, založeného v 80. letech 19. století jako teprve druhého českého muzea na Moravě, rolí jedinou. Důvod byl prostý: muzeu chyběly prostory, a tak se prvního výstavního sálu pro veřejnost dočkalo až ve 20. letech 20. století. Ani v následujících desetiletích na tom však s místem nebylo nejlépe a trvalé prostory získalo až po přemístění do krásenského zámku Kinských. Psal se ovšem konec 40. let 20. století…

Záhy byly zákonem zrušeny spolky, tedy i muzejní, a fakticky to znamenalo zestátnění sbírek. Muzeím byl vypracován jednotný scénář podoby expozic – jakýsi „dobový jazyk“, který se musel užívat i v prezentaci muzeí navenek a vše se tak dělo „ve prospěch dělnické třídy a v duchu proletářského internacionalismu“. Dříve vysoce oceňované počátky muzejní činnosti na Valašsku dokonce začaly být kritizovány kvůli „romantickému vztahu k lidové tradici, nezřídka hraničící s neplodným staromilstvím a fetišizací starých překonaných způsobů života“. Naopak posláním muzea měla nově být „funkce dokumentační a kulturně výchovná, muzeum má sloužit jako politický pomocník těm silám a směrům, které jsou nositelem společenského pokroku“.

Pád komunistického režimu byl naštěstí spojen s odstraněním přežitých ideologických mantinelů a před 30 lety hleděla muzea optimisticky ke svobodné budoucnosti. Musela se za chodu učit žít v podmínkách tržní společnosti jako neziskové organizace. Objevovala dříve nepoznané metody a praktiky jako marketing, public relations, sponzoring a na svět přišla muzejní pedagogika.

Jak se muzeu nadále daří naplňovat nové společenské výzvy a přizpůsobovat se jim i v současnosti, se můžete přijít přesvědčit od listopadu letošního roku také do zrekonstruovaného zámku Kinských ve Valašském Meziříčí, kde se kromě depozitářů chystá pro návštěvníky i zbrusu nová a vlastně také tak trochu „dobově poplatná“ expozice. Jak to myslíme? Nechte se překvapit.

Článek zveřejnil Valašský deník 29. 9. 2021, odkaz zde.