Zřejmě každý, kdo zná náměstí ve Valašském Meziříčí, si všiml, že z něj zmizela dominanta jeho severní poloviny – mariánský sloup. Neutěšený stav této barokní sochařské památky si totiž vyžádal její celkovou rekonstrukci a některé části i restaurátorský zásah. Další úpravy stavby jsou podle zákona podmíněné archeologickým dohledem, který vykonává Muzeum regionu Valašsko. 

Sloup s mariánskou sochou nechala postavit Františka Eleonora ze Žerotína, rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda ze Žerotína, a to pravděpodobně těsně před rokem 1680. Ikonograficky se jedná o Pannu Marii Immaculatu, neboli Neposkvrněnou. Impulzem k realizaci sloupu bylo zřejmě poděkovaní za to, že se městu roku 1633 vyhnul turecký nájezd, který poničil velkou část Valašska.

Socha původně stála v ose vedoucí cesty k zámku (dnešní Komenského ulice), aby ji bylo možné vidět z jeho oken, a také byla k šlechtickému sídlu otočena čelně. Zbytky základového soklu, který se skládal převážně z nasucho kladeného kamene, byly vloni archeologem nalezeny v ploše silnice před cukrárnou. V roce 1841 byla socha přemístěna na své dnešní místo a taky byla pootočena, aby hleděla na plochu náměstí.  

Po odstranění sochy, sloupu, podstavce a půdního pokryvu byl odhalen masivní kamenný základ čtvercového tvaru o straně s délkou přibližně dvou metrů. Překvapením bylo, že mezi nahrubo otesanými kvádry se v pěti etážích základu nacházely kamenné články z různých městských staveb. Nálezy představovaly směs renesančních a barokních architektonických prvků, přičemž většina z nich byla ve velmi dobrém stavu. Za zmínku stojí hlavně několik podstavců pro sochy (jeden z nich má dochovaný text zmiňující Františka ze Žerotína a na přední straně jeho rodový erb) a prakticky kompletně dochovaná ohrádka, která patrně rámovala sloup na svém původním místě. Jeden z dílů je dokonce opatřen letopočtem – první tři číslice jsou 1, 6, 8 a poslední je pravděpodobně 9. Dále se našlo několik tzv. balustrádových kuželek, tedy zdobně pojednaných architektonických sloupků, řetízkové ozdobné prvky a větší množství různých říms. Pod samotným základem se nacházel ještě speciální rošt poskládaný převážně z říčních valounů a dřevěných kůlů, který sloužil ke stabilizaci celé stavby. Ta totiž byla (a vlastně stále je) ohrožena vysokou úrovní podzemní vody.

Po archeologických pracích se zrestaurovaný sloup i se sochou vrátí na své dosavadní místo a Panna Marie bude dále dohlížet na Valašské Meziříčí, jako to dělá již bezmála tři a půl století.

Článek zveřejnil Valašský deník 20. 6. 2023, odkaz zde.