Spolu s pokračujícími stavebními pracemi na valašskomeziříčském náměstí zde stále probíhá i archeologický výzkum. Průzkum bývalé centrální plochy (přibližně jde o území, které bývalo během farmářských trhů obsazeno stánky prodejců) přinesl množství nových zjištění o dějinách města. Tyto informace byly mnohdy velice překvapivé a staví historické poznání města do úplně nového světla.

Když vykročíme proti proudu času, hned pod novověkou štětovou dlažbou byly nalezeny zbytky kašny, které reprezentuje zejména dřevěný odtokový kanál a drobné fragmenty stavebních prvků. Existenci fontány je možné na základě písemných pramenů vymezit přibližně léty 1615–1747. Víceméně současné jsou pak i dva, zřejmě kvadratické základy, které se nacházely ve vzájemné opozici na protilehlých stranách náměstí. Jižní stál oproti zlatnictví a severní naproti dnešní cukrárně. Zřejmě se jedná o původní umístění barokních sochařských památek – sochy sv. Floriána a mariánského sloupu. O sloupu víme, že stával tak, aby ho bylo vidět ze zámku Žerotínů – sídla jeho donátorky, Františky Eleonory ze Žerotína.

Největší záhadou raně novověkého období ovšem je, že někdy v průběhu 16. století tekl západní stranou náměstí poměrně velký neregulovaný potok s vyústěním do Mostní ulice. Kudy se vodní tok na náměstí dostával, zatím nevíme, ale předpokládáme, že šlo o Pospíšilovu ulici. Vzhledem k charakteru archeologické situace se zdá, že jde pravděpodobně o krátkodobé povodňové koryto.

Už z první poloviny 15. století pochází několik velkých zásobních jam neočekávaně nalezených ve středu náměstí, které jsou dokladem tehdejší zástavby – zřejmě bloku domů zaniklých počátkem 16. století při pernštejnské revitalizaci náměstí a celkové přestavbě města.

Zatím nejstarší nálezy se koncentrují pod a v okolí barokní kašny. Starší dřevěná struktura asi prvotní jednoduchá kašna z dřevěných desek a silné přepálené vrstvy posouvají osídlení této části náměstí nejpozději do první poloviny 14. století. Aktuální nález části suterénu s jazykovitým vchodem před domem „U Dvořáků“ již dovoluje uvažovat i o osídlení plochy před vznikem samotného města. Výzkum náměstí bude probíhat až do zimní pauzy, přičemž naším hlavním úkolem bude po skrytí silnic prozkoumat zmíněný suterén, který může být klíčovým pro poznání nejstarších dějin Valašského Meziříčí coby středověkého města.

Článek zveřejnil Valašský deník 22. 11. 2021, odkaz zde.