Připomínat, že se Valašskému Meziříčí v 2. polovině 19. století pro množství spolků a vzdělávacích institucí začalo přezdívat Valašské Athény, by bylo pověstným nošením dříví do lesa. Za připomenutí však určitě stojí fakt, že právě zde vzniklo roku 1884 druhé nejstarší muzeum na Moravě (po muzeu brněnském, založeném roku 1817).

Vlnu horečné aktivity v zakládání muzeí a muzejních spolků v Evropě spustila Velká francouzská revoluce. Byla také motivována důležitým fenoménem industriálního 19. století, konkrétně velkými průmyslovými a obchodními výstavami. V zemích Koruny české se stala tím nejsilnějším impulsem Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895, které předcházela sběratelská činnost v jednotlivých regionech. Po skončení výstavy se řešil problém, kam s nashromážděnými předměty. Východiskem se často stalo právě založení muzea, pokud tedy, jako v případě Valašského Meziříčí, v daném místě již neexistovalo.

            Ve zmíněném roce 1884 nevzniklo ve Valašském Meziříčí vlastně muzeum jako takové, ale Musejní společnost (dále jen MS), jejímž účelem bylo shromažďování historických pramenů a výtvorů lidských rukou předchozích generací. Koncem listopadu 1883 byly Moravskému zemskému místodržitelství v Brně zaslány stanovy a 18. ledna následujícího roku se konala ustavující valná hromada MS, jejímž předsedou byl zvolen ředitel zdejšího gymnázia Alois Kaplan. Členové se aktivně snažili o udržování kontaktů s jinými vědeckými společnostmi, muzei i muzejními spolky, započalo rovněž vydávání Sborníku Musejní společnosti. Její činnost pak dlouhé roky stagnovala, než došlo k opětovnému oživení v souvislosti s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské pod vedením nového předsedy, Eduarda Domluvila. Dlouhodobým problémem, se kterým se MS musela potýkat, bylo uložení stále narůstajících muzejních sbírek. Léta horečné aktivity členů se střídala po celou dobu její existence s obdobími stagnace, a to až do května roku 1948. Tehdy byly muzejní sbírky předány městu za předpokladu vytvoření adekvátních podmínek k jejich uložení a MS jako celek (snad vyjma astronomické sekce) už další činnost nevyvíjela. Zanikla rozhodnutím KNV Gottwaldov koncem roku 1953.

Starostí o muzejní sbírky byl v květnu 1948 pověřen správní výbor v čele s předsedou MNV, jeho zástupcem člen KNV a ve výboru dále působili tři členové MS. Novým sídlem muzea se stal krásenský zámek, o jehož zakoupení městem se právě MS v roce 1943 přičinila.

Muzejní sbírky zůstaly po převzetí MNV krátce nepřístupné, již od léta roku 1951 však byly v zámku Kinských zpřístupněny veřejnosti. Roku 1952 převzal muzeum do správy ONV ve Val. Meziříčí a po územně-správní reformě v roce 1960 ONV Vsetín. Tehdy se naše muzeum stalo součástí Okresního muzea ve Vsetíně, které bylo roku 1964 reorganizováno na Vlastivědný ústav a od roku 1978 přejmenováno na Okresní vlastivědné muzeum. Od roku 2003 nese nynější název Muzeum regionu Valašsko. Zámek Kinských prochází od roku 2019 rozsáhlou rekonstrukcí, která má být dokončena na podzim letošního roku. Kromě stavebních úprav památky přinese i zbrusu novou multidisciplinární expozici o vztahu člověka s přírodou a také moderní depozitáře pro uchovávání sbírkových předmětů muzea.