I v roce 2019 pokračovalo Muzeum regionu Valašsko v provádění terénních archeologických akcí všeho druhu. Díky osvětě mezi stavebníky i laickou veřejností se zálibou v archeologii se nám daří podchytit stále víc stavebních akcí, zachránit víc náhodných nálezů, a budovat tak neustále podrobnější archeologický obraz našeho regionu.

Největším překvapením roku 2019 byl objev části pravěkého nížinného sídliště z pozdní až mladší doby bronzové při stavbě výrobní haly v obci Lešná na katastru Lhotka nad Bečvou. Jde o první, archeologicky zkoumaný nález pravěké osady na Valašsku a o první obdobný nález v okrese Vsetín po více než sedmdesáti letech (několik pravěkých sídlišť bylo nalezeno v okolí Kelče před druhou světovou válkou). Osada patřící lidu lužických popelnicových polí byla odkryta jenom z části, protože se nacházela na úplném okraji stavební plochy, ale další ohlašované průmyslové stavby v její těsné blízkosti nám pravděpodobně umožní prozkoumat tuto lokalitu prakticky celou. Zatím jsme odkryli jižní okraj osady, která se nacházela na mírném svahu nad pravěkou Bečvou. Podle nálezů šlo o zázemí kupolovité hliněné pece, která sloužila patrně k vypalování keramiky. Podle nálezů fragmentů vevnitř pece šlo o kvalitnější černé nádoby s kovovým leskem, které reprezentovali luxusní produkci a často sloužili k uložení popela mrtvých na pohřebištích. Je možné, že obyvatelé této osady byli pohřbíváni na Helštýne, kde je pohřebiště lužické kultury a byly zde nalezeny identické nádoby. Kromě pece byly v Lhotce nalezeny stavebné jámy, tzv. hliníky. V nich vytěžená hlína sloužila k opakovaným opravám pece a do prázdných děr se ukládaly neopravitelné zlomky pocházející ze starších oprav. O dlouhodobém využívaní pece svědčí fakt, že fragmenty starších fází pece naplnili 16 přepravných beden na ovoce (tzv. banánovek), které archeologové v terénu používají jako měrnou jednotku objemu.

Druhou etapou pokračoval výzkum kostela sv. Trojice ve Valašském Meziříčí. Archeologicky byly dokumentovány základy dřevěné části, byla zde odkryta párová cihlová hrobka a našel se nový náhrobek. Podrobněji jsme se tomuto výzkumu již na stránkách muzea věnovali (ZDE).

Tento rok také skončil archeologický dozor při rekonstrukci jedné z nejznámějších staveb vsetínského okresu – chaty Libušín na Pustevnách, kterou v roce 2014 výrazně poškodil požár. Místní skalnaté podloží a umístnění lokality v horském terénu nedávaly velkou šanci k nálezu nějaké starší struktury, během dozoru však byly získány různé fragmenty předmětů denní potřeby, které patřily prvním obyvatelům a návštěvníkům Libušína. Nejčastějším nálezem však byly zlomky bohatě zdobených kachlů z keramických kamen.

 Formou sběrů jsme získali drobné kamenné nástroje a také středověkou keramiku, oboje pocházející z historického centra Kelče.

 Získaná fakta a artefakty jsou, nebo budou podrobeny odbornému zkoumání v blízkých zimních měsících, kdy archeologická činnost v terénu utichá a naopak se rozvíjí aktivita muzeálního a badatelského charakteru.