Tříválcová parní stříkačka, kterou v roce 1900 pořídil do svého zásahového parku hasičský sbor Reichových skláren a nyní je součástí bohatého sbírkového fondu Muzea regionu Valašsko, se po třech letech, jež strávila z důvodu rozsáhlé rekonstrukce objektu v náhradním azylu, vrací zpět do zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Veřejnost si ji bude moci znovu prohlédnout po znovuotevření zámku plánovaném na závěr listopadu. Pojďme teď ale krátce nahlédnout do historie sboru, jemuž na začátku minulého století sloužila. 

V pořadí třetí hasičský sbor na území současného Valašského Meziříčí založil v roce 1880 majitel krásenských skláren Ignác Reich. Sbor měl primárně zasahovat při požárech ve sklárnách, ale hned roku 1881 byla sjednána mezi meziříčským, krásenským a sklářským hasičským sborem dohoda o vzájemné výpomoci a také občas konaly všechny tři sbory společná cvičení.

Právě založení hasičských sborů ve Valašském Meziříčí a Krásně nejspíš inspirovalo Ignáce Reicha ke zřízení vlastního závodního požárního sboru. Ve sklářských hutích totiž často hořelo a požáry působily značné škody.

Členům sboru zajišťovala firma výstroj a výzbroj pracovní i vycházkovou, přitom až do 20. let 20. století platil za nejlépe vybavený ze všech tří meziříčských sborů. Už roku 1896 byl v obou městech nákladem firmy Reich pořízen požární telegraf, jehož hlásiče byly na budovách obou radnic a ve sklářské huti. Ještě roku 1880 byla zhotovena v zámečnické dílně ruční hasičská stříkačka, příštího roku se zakoupila pojízdná stříkačka a žebře, roku 1883 sklářská huť obstarala velký zbrojní vůz, roku 1887 hasičskou techniku doplnila dvouválcová parní stříkačka, jejíž parní kotel vyrobily Vítkovické železárny. Završením nákupů nové techniky se stal roku 1900 nákup tříválcové parní stříkačky, představené veřejnosti v rámci oslav 20. výročí sboru.

Veškeré požáry, k nimž byl sbor povolán, se zaznamenávaly do deníku hasičského sboru. Z něj tak můžeme např. vyčíst, že do konce roku 1934 likvidoval sbor jen ve sklářských hutích požár 15x. Huťský hasičský sbor plnil také reprezentativní funkci - zúčastňoval se různých slavností a oslav, sbor v parádních uniformách také ve sklárnách vždy vítal vzácné návštěvy.

Za 1. světové války nabyl huťský hasičský sbor nové funkce, a sice jeho sanitní četa pomáhala dopravovat do lazaretů v místních dvou zámcích a školách raněné vojáky. Po smrti ing. Scheerpeltze roku 1915 činnost sboru i přes zjevnou snahu Ignáce Reicha slábla, když zemřel roku 1919 i Ignác Reich, sboru se nevyhnul úpadek.

Nový šéf Julius Alois Reich neprojevoval sboru ani zdaleka takovou péči jako jeho předchůdci. Ve 20. letech dokonce o činnosti sboru nejsou žádné záznamy, pouze z náhodných zápisů se dozvídáme, že např. v roce 1924  huťský sbor defiloval při slavnostním průvodu na počest příjezdu T. G. Masaryka do našeho města. Sláva sboru postupně uvadala i s příchodem hospodářské krize, která těžce dolehla také na samotné sklárny, a již nikdy nedosáhla věhlasu jako v prvních desetiletích své existence.