Psal se rok 1929, když si Antonín Malchárek odvážel z Valašského Meziříčí nábytek do své nově vystavěné vilky na okraji Studénky. Od té chvíle uplynulo 92 let a nábytek se dílem šťastných náhod vydal na zpáteční cestu do Valašského Meziříčí. Respektive přímo do objektu, do kterého kdysi dávno patřil – zámku Kinských. Zámek si zakoupil ještě před 1. světovou válkou hrabě Ladislav Seilern, zámecký pán v Miloticích u Kyjova. V tehdejším krásenském zámku Seilernové nebydleli, pouze sem zajížděli na letní byt a za řešením nezbytných úřednických záležitostí. Po vzniku samostatného Československa se na majetky L. Seilerna vztahovala pozemková reforma, zámek však byl propuštěn ze záboru a Ladislav jej musel udržovat v dobrém stavu pod dohledem státní památkové péče. Vybavení, které v objektu zbylo ještě po Kinských, se postupně zbavoval dary či prodeji, až nakonec v roce 1943 přišla řada i na samotný zámek, který odprodal Městu Valašské Meziříčí. Na sklonku 40. let se zámek stal sídlem muzea, které ve svých sbírkových fondech opatruje i nečetné pozůstatky původního interiérového vybavení zámeckého objektu. K těm tedy nyní přibyl nábytek z pozůstalosti rodiny Hübscherovy (potomků A. Malchárka), konkrétně kredenc z původní zámecké přípravny pokrmů na slavnostní šlechtickou tabuli a stůl se šesti židlemi a pohovkou z některého z původních zámeckých salonů.  Po znovuotevření zámku si jej návštěvníci budou moci prohlédnout ve vstupním foyer zámku, resp. v zahajovací výstavě Jak se žilo na zámku, která představí krásenský zámek a jeho okolí v dobách, kdy pobývala šlechta.