Muzeum regionu Valašsko připravilo další zajímavou výstavku s exponáty, které ještě mnozí z Vás pamatují ze svého dětství. Nese název Valašské hračky a návštěvníkům představí unikátní sbírku předmětů pocházejících z výrobního sortimentu Lipty Liptál. Vydejte se s námi za trochou nostalgie do světa dřevěných hraček.

Dětské hračky jsou nedílnou součástí lidské kultury, o čemž svědčí archeologické nálezy pravěkých předmětů označovaných jako „hračky“, byť se možná jednalo spíše o kultovní předměty. Je však jisté, že děti si ve všech epochách s něčím hrály, i když nám podoba nejstarších hraček zůstává utajena. Spojení hračky s horským a drsným prostředím Valašska také není na první pohled obvyklé. Valašsko je oblast známá v minulosti svou chudobou a zaostalostí, kde se obyvatelé živili převážně hospodařením, chovem hospodářských zvířat a zvláště od 18. století salašnictvím. Avšak právě blízké sepětí s přírodou, zručnost a um zdejšího lidu, jakož i schopnost beze zbytku využít vše, co příroda nabízela, daly vzniknout řemeslně dokonalým a dodnes obdivovaným dřevěným hračkám, které v minulosti na Valašsku vznikaly. Výroba hraček určených k prodeji tu však v minulosti nebyla příliš rozšířená, vzniklo jen několik lokálních výrobních center – např. Valašská Bystřice proslula výrobou tzv. zakuřovaných hraček, v Novém Hrozenkově se rozvinula výroba dřevěných hraček za hospodářské krize během 2. světové války. Doplňkovým zdrojem obživy byla výroba dřevěných hraček zprvu také pro Jana Pobořila z Krhové, jehož živnost byla v roce 1951 v rámci vyvlastňování soukromého majetku začleněna pod hlavičku výrobního družstva Lipta se sídlem v Liptále u Vsetína.

Výrobní družstvo Lipta Liptál jako celek dosáhlo vrcholu rozvoje v roce 1960, kdy zaměstnávalo v několika oborech téměř tisíc pracovníků a nabízelo na trhu řadu rozličných výrobků. Kromě výroby dřevěných hraček se například jednalo o výrobu drobného nábytku, dřevěných svítidel a lustrů, špejlí, uzenářských tyčí, upomínkových předmětů ze dřeva či galanterie z umělých hmot. Nabízelo rovněž šití prádla a konfekce, zuberské výšivky, dále pletené čepice, podkolenky a svetry, obalovou techniku z polystyrenu, vyšívání praporů, kožené výrobky pro pejskaře apod.

Jednotlivé provozovny se nacházely v Liptále, Vsetíně, Kateřinicích, Velkých Karlovicích, Krhové, Valašském Meziříčí, Loučce, Zašové, Drahotuších, Hovězí a Valašské Polance.

Po sametové revoluci výrobní družstvo Lipta zaniklo, roku 1992 byl majetek zprivatizován a Lipta dostala nový název: POLI, a. s. (zkratka Pobořil – Lipta), kterou později řídil pan Vlastimil Pobořil, syn původního majitele. Společnost pokračovala ve výrobě hraček, které exportovala i do zahraničí. K nejoblíbenějším výrobkům tehdy patřily postýlky pro panenky, autodráhy s rolničkami, dráhy s kuličkami, kačenky na kolečkách, hračky na tyči, pokladničky, žebřiňáky, stojany na čtení, dílna také zakázkově soustružila. Společnost POLI fungovala do roku 1997, kdy firmu pronajala panu Karlu Michalíkovi. Firma Karel Michalík – KAMI – měla dílnu tři roky v pronájmu a od roku 2000 se stala jejím vlastníkem. Dřevěné hračky se exportovaly především do Německa a Nizozemí, KAMI začala vyrábět také nábytkové úchytky, soustružené nábytkové nohy či uzávěry na lahve.

Se vstupem České republiky do Evropské unie se musela firma začít vyrovnávat s rostoucí konkurencí výrobků z asijských zemí. K nejpopulárnějším výrobkům ze závěrečné fáze existence patřila houpadla-odrážedla v podobě motorky, koně, psa, kočky, želvy či velblouda, spoustu majitelů si našla také víceúčelová jídelní židlička KAMI. Výroba hraček v KAMI a byla definitivně ukončena roku 2020.

Vystavené exponáty pocházejí ze sbírky Muzea regionu Valašsko a soukromé sbírky paní Růženky Michalíkové.