Kopce s rastrem barevných polí, stráně protnuté pruhy trnitých keřů na mezích, osamělé košaté stromy, k nimž se přimykají malebné dřevěné chalupy. Louky, každoročně vypásané stády ovcí a údolí protkaná potoky a cestami. To je obraz valašské krajiny, který v nás přetrvává bez ohledu na to, k jaké věkové kategorii se řadíme. Za poslední století prošla skutečná valašská krajina řadou změn, nicméně o svou malebnost nepřišla a svým dílem ji vzdávaly a vzdávají hold desítky malířů.

Výstava je věnována fenoménu krajinomalby, který se na Valašsku rozvinul především v první polovině 20. století. Počátky plenérové malby ilustrují díla Bohumíra Jaroňka, Augustina Mervarta, ale i řady dalších malířů, kteří sem jezdili pro motivy svých obrazů (R. Havelka, A. Kubát). Od konce 30. let pak nabývá na významu hora Soláň, na kterou se díky zde usazeným malířům sjíždí řada (nejen výtvarných) umělců, a činí z ní tak jakýsi valašský Montmartre. Tato etapa je zastoupena díly A. Schneiderky, K. Hofmana, J. Hapky, L. Klímka... Závěr výstavy pak tvoří díla malířů, pro něž byla krajina tématem k širšímu malířskému pojetí (K. Solařík, J. Brož) či základem pro lyrické krajinné kompozice (L. Majer, I. Hartinger).

K výstavě je připraven lektorský program Staň se krajinářem, orientovaný především na přírodovědnou tématiku. V termínu od 31.10. do 3.11. bude probíhat tvůrčí dílna Staň se krajinářem, kde se děti naučí krajinu malovat, ale i poznávat, chránit a tvořit.

Vernisáž výstavy proběhne ve středu 25. října v 17 hodin v sále zámku Kinských: zahraje smyčcový orchestr ZUŠ Alfréda Radoka pod vedením Heleny Hrachové.