7. května uplyne 75 let od osvobození Valašského Meziříčí.
Počátkem května 1945 byla postupně osvobozována celá oblast Vsetínska. Rudá armáda postupovala od slovenské Žiliny přes Velké Karlovice, Rožnov pod Radhoštěm až do Valašského Meziříčí. Jak se blížil konec druhé světové války a osvobození bývalého Československa, německé četnictvo ustupovalo. Bylo vidět, jak městem projíždějí armádní transporty. Město opustili už téměř všichni včetně okresního hejtmana.
Čím víc němečtí vojáci ustupovali, tím víc přebíralo vedení zpátky české obyvatelstvo. Vlaková doprava byla prakticky odstavena – vlakem se šlo dostat jen do okolitých měst. Dělnictvo zůstávalo doma, případně z odstavených vlaků vybíralo vše, co se dalo odnést – mouku, vlnu a další zboží.
V okolí Valašského Meziříčí se bojovalo s německými vojáky, kteří neměli téměř šanci uniknout. Dne 4. května 1945 jednotky československé armády osvobodily Vsetín, o den později byl už osvobozen i Rožnov pod Radhoštěm. Boje ve Valašském Meziříčí měly ale ještě chvilku pokračovat.
Příslušníci německých jednotek, kteří ještě v oblasti města zůstali, měli speciální pokyny k destrukci. Jejich cílem měly být důležité objekty ve městě – nádraží a koleje. Destrukce se povedla, od hořících vagonů se postupně vznítilo i nástupiště na nádraží. Nálože odpálily a poškodily i mosty u nádraží.
V době, kdy v Praze vypuklo 5. května 1945 povstání, započaly boje i v Meziříčí. Sovětská armáda postupovala z více stran – jak z Rožnova, tak že Vsetína. Rudá armáda začala strategicky ničit německé postavení, přičemž boje pokračovali i druhý den. Německá destrukce pokračovala odpálením náloží pod dalšími mosty. Rudá armáda však systematicky ničila poslední zbytky boje ve městě. V noci z 6. na 7. května boje postupně utichly.
Ve městě zanechaly boje poměrně velké škody. Množství domů bylo, podobně jako po bombardování, zničeno, či do základů vyhořeli. Rabování německé armády připravilo lidi o značnou část jejich majetku – kradlo se prádlo, šatstvo, potravinové zásoby, dokonce i dobytek. Jako valná část konfliktů ani tento se neobešel bez ztrát na životech. Při osvobozovacích akcích zemřelo 15 příslušníků sovětské armády.
