Zimní číslo časopisu Valašsko, vlastivědná revue vyjde 10. prosince, kdy také bude poprvé v prodeji na tradiční muzejní akci Zámecké adventní kouzlení. Jeho prodejní cena bude 110 Kč. Opět 60 stran poutavého čtení...
Z obsahu čísla vybíráme:
V sekci věnované historii regionu se dočtete o osudech Hájovny z Valašské Bystřice, která je v současnosti k vidění v areálu Valašské dědiny v rožnovském skanzenu. Autorem příspěvku k historii lesnictví na bystřickém polesí je Petr Liďák, odborný pracovník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, který navíc v rubrice Navštivte zve čtenáře do této nové a velmi atraktivní expozice. Historik vsetínského muzea Pavel Mašlán se ve svých příspěvcích zabýval využitím lesů na Valašsku, přičemž pro fotogalerii rubriky Historický objektiv připravil výběr z fotoarchivu Muzea regionu Valašsko se snímky vztahujícími se k "lesním" řemeslům.
Článek Pozorování zákrytů hvězd planetkami na Hvězdárně Vsetín od Pavla Svozila přibližuje velmi čtivou a poutavou formou oblast astronomie, kde mohou najít uplatnění jak astronomové – amatéři, tak i pracovníci menších „lidových“ hvězdáren, jako je ta na Vsetíně. S dostatečným vybavením totiž získávají výsledky, jejichž odborná hodnota je poměrně vysoká. Přírodovědce valašskomeziříčského muzea Zdeněk Tyller se ve svém příspěvku Ptáci a sklo pokouší zaangažovat širokou veřejnost do ochrany ptactva, neboť celosvětově uhyne nárazem do čirého nebo odrazového skla miliarda ptáků ročně (v České republice pak odhadem milion kusů).
V sekci lidová kultura a folklor přinášíme čtenářům doposud nepublikovaný rukopisný materiál etnografky Evy Urbachové o kroji v Růžďce a na Bystřičce z její pozůstalosti, datovaný rokem 1970. Příspěvek vychází z terénních výzkumů pracovnice vsetínského muzea v obou obcích, který prováděla už v letech 1958–1959 a později svá zjištění doplnila o studium literatury a zápisů z obecních kronik. Využila navíc cenných archivních pramenů – pozůstalostí z let 1800–1849 a také ojedinělého popisu vyslýchaných Valachů z uvedených obcí v Uherském Hradišti v letech 1777–1779. První část studie pojednává o mužském kroji.
Jaroslav Kneisl ve své rubrice Muziganti, to sú chlapci… seznamuje s pěti generacemi valašsko-bystřických muzikantů z rodu Jana Stavinohy. Osobnosti vsetínského folkloristy Zdeňka Platzera – choreografa, fenomenálního tanečníka a rukodělného výrobce – se ve svém příspěvku zabývala Lenka Šemorová. Současná etnografka Muzea regionu Valašsko přispěla do obsahu zimního čísla časopisu i rozhovorem se Sárou Matůškovou o chvályhodných aktivitách folklorního souboru Valášek z Horní Lidče.
Kresebné dokumentaci křivačkářství v tvorbě Jana Kobzáně a Karla Hofmana zastoupené ve sbírce vsetínského muzea se věnovala historička umění Olga Méhešová. V dalším příspěvku položila několik otázek malíři a ilustrátorovi Františku Petrákovi, který letos prezentoval své dílo na výstavě Svět v obrazech ve vsetínském zámku. V rubrice Ohlednutí vzpomněl na letošní výstavu malíře Ludvíka Schneiderky v Muzejním a galerijním centru ve Valašském Meziříčí znalec umělcova díla PhDr. Dalibor Malina. Na probíhající výstavu Jaroňci – umění a srdce Valašska v rožnovském skanzenu zvou čtenáře její autorky Lenka Kučerová a Kamila Valoušková. Historička umění valašskomeziříčského muzea se navíc ujala i rubriky návštěvy V ateliéru a v krátkém rozhovoru představuje sklářskou výtvarnici a designérku MgA. Adélu Lakomou.
Úctyhodnou historii vsetínské kapely Jazzevčík coby hudebního fenoménu přesahujícího hranice Valašska zprostředkovává čtenářům Radomír Dolanský.
V rubrice Muzeum a škola se můžete těšit na pokračování seriálu Ivany Spitzer Ostřanské o dobré praxi v muzejní edukaci III., který je tentokrát zaměřen na téma Krajinou lidských sídel.
