Právě vrcholí nejveselejší část zvykoslovného roku – masopust. Pro jeho poslední dny, nazývané na Valašsku také fašanky či končiny jsou nejcharakterističtější průvody maskovaných postav. Ty vyrazí do ulic mnoha valašských vesnic o následujícím víkendu.
V masopustních obchůzkách se vyskytuje velké množství a široká škála masek. Kořeny některých z nich sahají do dávné minulosti a souvisí s vírou našich předků v přírodní síly. Nejstarší skupinou masek jsou ty zvířecí.
Archaickou a základní masopustní maskou je medvěd, po němž je v řadě obcí pojmenována i celá obchůzka jako vodění medvěda. Medvěd symbolizoval plodnost. Proto, aby se přenesla i na mladá děvčata, měla si s ním při obchůzce zatančit. Tanec s hospodyní měl zase celému hospodářství zajistit dobrou úrodu. Ze slaměného či hrachovinového medvěda, který se na Valašsku také vyskytoval, si pro změnu ženy trhaly stébla a vkládaly je husám a slepicím do hnízda, aby dobře nesly.
Magický charakter měl i kůň, jehož vlastností byla síla.
Ze Vsetína je doložena také obchůzka s vlkem. Příčinou vzniku této méně obvyklé masky byl hojný výskyt vlků a obavy z nich. Proto také v minulosti „bylo třeba dravce tyto stíhati, v čemž povinni byli Vsacané pánům pomáhati“. Když tedy vlka zastřelili, stáhli z něho kůži a „chodívali v končiny s takovým vycpaným vlkem“, zpívali u každého domu a žádali odměnu.
S oslabováním lidové víry postupně zoomorfní masky z fašankových obchůzek zmizely nebo se vytratila jejich původní magická funkce. V současnosti plní zvířecí maškary spíše roli zábavnou. Tak je tomu i ve Študlově, který je právě maskami zvířat proslulý. Po obci tak o masopustu obchází nejen zvířectvo domácí – zajíc, kráva, vosa, ale i exotické – slon, žirafa, pštros a další.
Máte-li doma jakoukoli masku, nejen tu zvířecí, pak v ní určitě dojděte na Zámecký masopust, který proběhne na vsetínském zámku 3. března od 14 do 17 hodin. Návštěvníci v maskách mají zvýhodněné vstupné a mohou se zúčastnit soutěže o nejlepší masku, jejíž hlavní cenou jsou vstupenky do Džungle Vsetín.
