Společnou výstavu v městské Galerii Stará radnice ve Vsetíně pojali manželé Naďa a Dušan Cendelínovi jako svou poslední výstavu a nazvali ji stručně a výstižně „Basta C“ (4. 6. – 5. 7. 2020). Po úctyhodných více než 45 letech se tak loučí se svou dosavadní výstavní činností, datující se od roku 1974. A rozloučení je to vskutku důstojné, neboť na výstavě prezentují přes 50 Dušanových monotypů z posledních deseti let a téměř 70 Nadiných keramických prací. 

Původně se oba výtvarníci věnovali keramice. Naďa po absolvování oboru výtvarného zpracování keramiky na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti pracovala v keramické dílně v Tupesích. Následně si s manželem Dušanem Cendelínem – výtvarníkem samoukem – ve Vizovicích zřídili společnou keramickou dílnu a od 70. let se zabývali užitkovou, dekorativní i uměleckou keramikou. K útlumu v keramické tvorbě u nich dochází ve druhé polovině 90. let. S nástupem nového milénia Dušana zaujala grafika, a to zejména dřevořez a kombinovaný monotyp. 

Naďa zůstala keramické tvorbě věrná po celý svůj profesní život a s virtuozitou sobě vlastní ovládla poměrně náročnou techniku nízkého reliéfu. Vytvářela reliéfní kompozice, v nichž se snoubí křehká linie s kultivovanou modelací a „citlivě spřádaným krajkovím prořezávaného dekoru“ (citován PhDr. Tomáš Mikulaštík, znalec díla manželů Cendelínových). Plastické detaily modelovala pomocí forem, což jí umožnilo nejen jejich rytmické zmnožování v rámci jedné realizace, ale také jejich zakomponování do kolážovité skladby dalších děl, v nichž jako „leitmotivy“ plní roli „signifikatních rekvizit“ autorčina světa. Patinováním a střídmým kolorováním decentně zvýrazňovala subtilní linie, akcentovala motivy reliéfů a vnášela do nich závan nostalgie… Nadiny reliéfní obrazy jsou poetickou vzpomínkou, zbásněnou představou, snem, ale i věcným či hravě důvtipným zátiším hřejivého domácího štěstí, ženou intimně prožité a prodotýkané reality milovaného domova. Kromě reliéfů je na výstavě k vidění i kolekce keramické plastiky a užitkové keramiky. 

Grafické dílo Dušana Cendelína je zastoupeno kombinovaným monotypem z let 2011 až 2020 (52 kusů), a to s převahou děl z let 2015 až 2019 (42 kusů). Z letošního roku pocházejí dva monotypy, vytvořené v době koronavirové krize. Monotyp je vedle počítačové grafiky jedinou technikou, které se výtvarník doposud aktivně věnuje a kterou ozvlášťňuje dalšími výtvarnými vstupy. Lze ji tedy označit za kombinovanou techniku a dle autora „jde o velice složitý postup propojení tisku z plochy i výšky, tisku přes šablony, přenosu ploch se strukturami, včetně dokreslování a tupování barev dlaní. Vzniká tak něco mezi grafikou, malbou i kresbou…“

Výstava manželů Cendelínových ve vsetínské městské galerii končí již v neděli 5. července! Je tedy poslední možnost zhlédnout na samostatné výstavě tvorbu známých vizovických výtvarníků, kteří tvoří již 50 let.