Výstava se zabývá živočichy, kteří s námi obývají naše domovy či stavby. Úvodní část výstavy pojednává o bezobratlých a hmyzu. Často jde jen o naše poměrně neškodné spoluobyvatele, jako je např. pavouk pokoutník nebo rybenka, mnohdy jde však i o škůdce potravních zásob (motýl zavíječ moučný či brouk lesák skladištní) nebo druhy poškozující stavební materiál, hlavně dřevo (tesařík krovový) nebo další materiály jako textil, kůže a kožešiny (mol šatní, z brouků kožojedi a rušníci, pisivky…). Další druhy hmyzu využívají lidské stavby jako přístřeší v zimním období – babočky či zlatoočka, nebo si zde staví vlastní hnízda (vosy, vosíci, sršni) a tak dochází i ke kolizím s lidmi žijícími uvnitř.
Z vyšších živočichů jsou nenápadnějšími obyvateli ptáci. Snad nejpopulárnějším ptákem je v tomto směru čáp bílý, který si původně stavěl hnízda v lesích. Dalšími staviteli hnízd na budovách nebo v nich jsou jiřičky, nebo vlaštovky. Různé dutiny a otvory v domech využívají pro svá hnízda rorýsi, konipasové, vrabci nebo rehci. Nepříjemnými obyvateli našich domů jsou zdivočelí holubi domácí. Méně nápadnými obyvateli staveb jsou sovy – sýček a sova pálená jsou ovšem dnes už velkou vzácností.
Nejvíce starostí ze zvířat osídlujících domy nám přináší savci. Od známých a nepříjemných hlodavců (plch, myš domácí, myšice, potkan) nebo šelem (kuna skalní) až po netopýry (např. netopýr rezavý či hvízdavý), o jejichž přítomnosti lidé málokdy ví, především v panelových domech. Netopýři využívají lidské stavby ať k rozmnožování nebo k úkrytům při jarním a zimním tahu nebo zde zimují. Vzhledem k zákonné ochraně mnoha živočichů – např. všech ptáků a netopýrů – je nutno na ně při rekonstrukcích či zateplovacích pracích pamatovat.
Výstava je doplněna fotografiemi mnoha externích fotografů, z nichž mnozí patří k našim předním fotografům zvířat.
