Odborníci z Muzea regionu Valašsko jsou zapojeni do řady prestižních projektů napříč obory lidského vědění. Jedním z nich je i Národní genetická banka živočichů, která uchovává genomický materiál z nalezených mrtvých zvířat. Ten pak slouží třeba i k určování výskytu vzácných druhů, jak tomu bylo v letošním případu vlka sraženého na čtyřproudovce u obce Ratiboř.

Národní genetická banka živočichů (NGBŽ) je tvořena sítí institucí, které odebírají a následně dlouhodobě uchovávají kvalitně konzervované genomické vzorky živočichů. Údaje o nich jsou shromažďovány v tuzemských i mezinárodních databázích, aby byly k dispozici pro potřeby aktuálního i pozdějšího výzkumu. „Mohou být použity například i při hodnocení kvality populací, jejich příbuznosti a genetické rozmanitosti. S jejich pomocí se dají sledovat i odlišnosti v rámci areálu výskytu druhů a jejich poddruhů,“ nastínil jednu z možností zoolog Muzea regionu Valašsko (MRV) Zdeněk Tyller.

MRV podepsalo Memorandum o spolupráci k zapojení do sítě institucí NGBŽ na jaře roku 2019. „V souvislosti s tím jsme získali i povolení ke sběru chráněných organismů od Zlínského a Moravskoslezského kraje, včetně území CHKO Beskydy a Bílé Karpaty,“ uvedl Tyller. K ukládání vzorků muzeum používá tzv. biorepozitorium, což je v tomto případě mrazicí box, který je umístěn v nově zrekonstruovaném zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. „Vzorky z jednotlivých živočichů odebíráme do dvou zkumavek s roztokem 96 % etylalkoholu. Jedna zůstává u nás jako součást muzejní sbírky, druhá je odeslána do genetické banky Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR pro uchovávání v hlubokomrazícím boxu s teplotou -80 stupňů Celsia,“ sdělil zoolog muzea.

Vzhledem k velikosti území, které má MRV v kompetenci, je sběr vzorků nepravidelný a není přímo vyhraněný na konkrétní druhy. „Odebíráme vzorky především z mrtvých obratlovců, často sražených na vozovce. V jednom roce jde o jednotky jedinců na katastr obce či okresu dle velikosti respektive migračních schopnostech druhu, aby byly vzorky reprezentativní v čase i prostoru,“ doplnil Tyller. V databázi MRV jsou uloženy nejen vzorky svalových tkání, ale například i brky z růstové fáze pera, kdy má v sobě krev a tedy i DNA. „Podobným vzorkem může být chlup vytržený s růstovým váčkem a také čerstvý trus, na kterém ještě nezaschl sliz s buňkami ze střevní stěny. Takové vzorky sbíráme od velkých šelem a lesních kurů. Veškeré informace o vzorcích jsou uvedeny na datovém portálu NGBŽ s odkazem na muzeum a případné inventární číslo předmětu získaného z daného jedince. „V současné chvíli evidujeme vzorky od 87 živočichů, z toho 48 je odebráno z patnácti zvláště chráněných druhů,“ sdělil Tyller. Výhodu sběru genetických vzorků ukázal i srovnávací test v případě vlka, který byl letos sražen na čtyřproudovce u obce Ratiboř. Tělo putovalo na pitvu na Fakultu veterinárního lékařství v Brně, odkud odebraný vzorek tkáně poslali do laboratoře Univerzity Karlovy a tam objevili silnou příbuzenskou vazbu s genetickým materiálem ze vzorku trusu z Malé Fatry. Lze tedy předpokládat, že v tomto případě přísně chráněný jedinec přišel ze Slovenska.

Ve sběrném území MRV se nacházejí i druhy živočichů, na které moc často nenarazíte a odborníky proto hodně zajímají. Patří mezi ně například plch lesní, myšivka horská, bělozubky nebo rejsek horský. „Nejde o žádnou cílenou výzvu k lovu, ale spíš o to, že s nadcházejícím podzimem se do chalup stahují hladovci a občas skončí v pastech, které na ně lidé líčí. Tohle je jedna z mála možností, jak se k jejich vzorkům můžeme dostat, neboť na rozdíl od třeba mnohem vzácnějších tvorů, jako jsou vydry či bobři, je nenajdete někde přejeté u silnice. Jinak budeme rádi i za všechny druhy ptáků, kteří poměrně často hynou po nárazu do oken budov. Nedávno jsme vyhlásili také ,pátrání´ po kočce divoké,“ upozornil Tyller. Pokud na nějakého z výše uvedených mrtvých obratlovců narazíte, stačí poslat fotku i se stručnými nálezovými údaji prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp (tel. 775 284 222) nebo na e-mail tyller@muzeumvalassko.cz. „Pokud by se jednalo o živočicha, o kterého bychom měli zájem, domluvili bychom se na předání. Použitelná k odběru je pouze čerstvá tkáň, stačí ale i jen malý kousek o velikosti půl centimetru. Z hnijícího masa se naopak kvalitní vzorek odebrat nedá. Za jakoukoliv informaci a spolupráci budeme velmi rádi,“ vzkázal Zdeněk Tyller.

Národní genetická banka živočichů vznikla z iniciativy Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR. Je zařazena do mezinárodního registru vědeckých sbírek Global Registry of Scientific Collections (GRSciColl) a mezinárodní sítě genetických sbírek biodiverzity Global Genome Biodiversity Network (GGBN). Členství v organizaci je dobrovolné a fungování nepodléhá žádným závazným vnitřním předpisům. Evidence je propojena jak s Dokladovou sbírkou obratlovců ÚBO, tak i dalšími relevantními sbírkami. Hlavním posláním je uchování informací o místech uložení veškerého materiálu z konkrétního jedince.