Až jako poslední na Moravě byla za 2. světové války osvobozena oblast Valašska. Vojákům Rudé armády totiž stála v cestě nejen dobře připravená obrana, ale i hornatý terén, takže se jí podařilo vyrvat náš region ze spárů nacistů teprve v posledních dnech okupace.

Situace před vypuknutím bojů

Zatímco jižní a severní části Moravy už byly pod kontrolou osvobozeneckých vojsk, oblast východní Moravy zůstávala na počátku května 1945 posledním výběžkem německých obraných pozic proti postupu sovětských sil. Valašsko tehdy pařilo do zóny německé 1. tankové armády náležející k armádní skupině Mitte (Střed) polního maršála Ferdinanda Schörnera. Tvořili ji 4 armádní a jeden tankový sbor, které měly za úkol odolávat sovětskému náporu na frontě dlouhé 300 km, od Opavy po Ivančice. Převážná část německých sil (2 divize), která měla zadržovat postup sovětské armády údolím Vsetínské Bečvy, byla soustředěna ve Velkých Karlovicích. Němci se dobře opevnili na hřebenu Javorníků, které chtěli využít jako přírodní obranou pozici proti postupu Rudé armády.

Na Vsetínsko mířila od východu 18. armáda generálplukovníka A. I. Gastiloviče, která bojovala v sestavě 4. ukrajinského frontu. Její součástí byla také 1., 3. a 4. brigáda 1. československého armádního sboru v SSSR pod velením generála Karla Klapálka. Dne 1. května dosáhly tyto tři československé brigády po bojích na horách západního Slovenska levého břehu Váhu od Hričova až k Povážské Bystrici. Jejich další postup měl směřovat na Javorníky – Vsetín – Holešov – Prostějov. Na Rožnovsko zahájil postup směrem od Žiliny 17. gardový střelecký sbor, pod velením generále Nikolaje Vasiljeviče Medveděva. Jižní část regionu měla na starosti 4. rumunská armáda, která byla součástí 2. ukrajinského frontu, pronikajícího na Moravu od jihovýchodu.

Průlom na Papajském sedle

Navečer 2. května se vojákům 4. brigády československého armádního sboru pod velením plukovníka Mikuláše Markuse se podařilo prorazit německou obranu Javorníků v Papajském sedle a průzkumná jednotka ještě večer obsadila železniční stanici Bařiny (Huslenky). Tím českoslovenští vojáci přerušili spojení do Velkých Karlovic a narušili německou obranu Javorníků. Němci byli v důsledku toho nuceni stáhnout své síly z údolí Horní Bečvy směrem na Valašské Meziříčí a Rožnov.

Osvobození Vsetína

Dne 3. května se 4. brigáda 1. československého armádního sboru přiblížila ke Vsetínu, což umožnilo ve městě následující den vyvolat povstání. Jeho aktéry byly odbojová organizace Pro Vlast, skupina Valentina Gáby – Jonáše složená z místních občanů (hlavně studentů), skupina tvořená příslušníky četnictva a vsetínští Sokoli. Organizaci povstání a velení měli na starosti Valentin Gába, Karel Vaňek (Pro Vlast), strážmistr Miroslav Klimek a profesor Josef Sláma, který řídil místní studenty. Povstání vypuklo v 8 hodin ráno. Povstalci, ač špatně vyzbrojeni, odzbrojili část německých vojáků a postupně ovládli většinu Dolního města. V bojích s lépe vyzbrojenou přesilou se dokázali udržet do odpoledních hodin. Němcům mezitím dorazily na pomoc posily, které zajaly na 140 rukojmích z řad místních obyvatel. Ač se následně díky aktivitě strážmistra Bartoše podařilo většině z nich uprchnout, povstalci byli donuceni se z města stáhnout. Zároveň vyslali spojky k československým jednotkám s žádostí o pomoc. V odpoledních hodinách zaútočili vojáci 4. brigády z kopců na město. Po 16. hodině byl již Vsetín svobodný a nadšené obyvatelstvo srdečně vítalo příchozí československé vojáky. Německé jednotky se stáhly přes Bobrky do Hošťálkové, kde se dostaly do střetů s partyzány. Boje s ustupujícími Němci probíhaly i v Semetíně a Ratiboři.

Urputný boj o Rožnov

V severní části okresu zahájili postup sovětští vojáci 17. gardového střeleckého pluku od Bumbálky směrem do údolí Rožnovska. Společně s partyzány nejprve ráno 4. května osvobodili Horní Bečvu. Partyzáni přitom večer zachránili skupinu rukojmích v místní škole. Odpoledne zahájili sověti útok na Rožnov, který byl silně bráněn německými oddíly, včetně dělostřeleckých. Rudoarmějci se pokoušeli proniknout k Rožnovu po cestě z Hutiska, přes Vigantice, Hážovice a Tylovice, zde je ovšem zastavilo německé dělostřelectvo. Sovětští vojáci tak vstoupili do okrajových částí města z jižní strany od Rysové a Uhlisek. Následně zde vypukly urputné boje doslova o každý dům. Silné střety probíhaly až do noci z 5. na 6. května, kdy se Němci stáhli z centra města a následně vyhodili do vzduchu most přes Bečvu. Rožnov utrpěl během bojů značné škody materiální na budovách i ztráty na životech civilistů. Němci jej urputně bránili zejména proto, že potřebovali udržet v provozu nádraží ve Valašském Meziříčí, odkud transportovali své jednotky z oblasti Valašska.

Osvobozené Valašské Meziříčí

K Valašskému Meziříčí se první sovětské jednotky dostaly směrem od Bystřice a večer 5. května začaly odstřelovat od Brňova a Velké Lhoty přístupové cesty k městu. Samotné boje začaly druhý den ráno útokem pěchoty rudé armády ve dvou proudech od Rožnova a od Vsetína. Kolem poledne Rusové obsadili náměstí a Němci postupně ustupovali směrem k Hranicím. V okrajových částech města se vedly boje až do večera, kdy už byla většina Valašského Meziříčí svobodná. Tím také bylo defacto osvobozeno i celé Valašsko. K dalším větším bojům už nedošlo a lidé si tak mohli odechnout po tíživém období nacistické okupace.