Předchůdci dnešní kamionové či jiné nákladní dálkové přepravy byli v minulosti na Valašsku a nejen tam formani. Tímto dnes už téměř zapomenutým výrazem se označovali profesionální povozníci, tedy lidé, kteří na těžkých vozech tažených obvykle jedním i více páry koní zajišťovali vnitrostátní i mezinárodní přepravu surovin.
Co a kam valašští formani převáželi
Z Valašska se formansky transportovalo nejčastěji sukno, sušené ovoce, výrobky ze dřeva či skla. Na Valašsko se zase dováželo obilí ze Slovenska a Maďarska, polská sůl, haličská petrolej či ostravské uhlí a železo.
Hlavními destinacemi byla velká města za hranicemi země: Vídeň, kam trvala cesta asi 14 dnů a kam z Valašska putovalo máslo, sýry, med, sušené ovoce, dřevěné náčiní či sklo; Budapešť, kde se jelo asi měsíc a dováželo se tam sukno, šindel, sklo či kmín; Krakov, kam se vozilo valašské sukno a uherské víno; Lvov, kam se exportovalo valašské sklo; či Bratislava nebo Komárno, kam se vyvážel valašský kmín, sušené ovoce či šindele. Valašští formani zajížděli až do Hamburku, kam přepravovali choroš, využívaný v tamějším přístavu na utěsnění lodí, nebo do Terstu, kam vozili lůj užívaný při stavbě lodí a kam cesta přes Alpy trvala tam i zpět až půl roku.
Klady a zápory formanství
Formani tedy trávili dlouhou dobu na cestách mimo domov – obvykle několik týdnů i měsíců. A právě kvůli cestování neměli život spojený s výkonem povolání úplně záviděníhodný: cestování nebylo v té době příliš bezpečné – na cestách bylo spousta lapků, ani pohodlné – dnešní zpevněné cesty neexistovaly, jezdilo se koryty vyschlých řek nebo polními či lesními stezkami, spalo se na vozech či ve stájích na seně apod. Na cestách se muselo počítat i s dalšími nástrahami – onemocněním či zraněním koní, rozbitím vozu apod.
Přesto bylo formanství na Valašsku žádaným způsobem podnikání, zvláště pro jeho výnosnost. Dovolit si povoznictví provozovat ovšem mohli jen bohatší sedláci, kteří byli schopní uživit formanské koně, jichž obvykle mívali několik párů, a obstarat si drahý formanský vůz.
Zánik formanství zapříčinil hlavně rozvoj železniční dopravy, který u nás v regionu spadá do přelomu 19. a 20. století. Několik vzácných památek na valašské formany je uloženo ve sbírkách vsetínského muzea. Ty bude možno spatřit na vsetínském zámku až do září, a to na výstavě Byl jednou jeden kůň.
