Počasí v uplynulém zimním období bylo na Vsetínsku docela příjemné, bez velkých mrazů, ale i bez vydatnější sněhové nadílky. Nejsilnější mrazy a nejvíce sněhu jsme si užili už v prosinci. Leden a hlavně únor byly tentokrát nadprůměrně teplé měsíce.

První sněhové vločky se objevily mezi kapkami deště v odpoledních hodinách 26. listopadu. Na přelomu listopadu a prosince už pokrývala zemi souvislá, i když jen několikacentimetrová vrstvička sněhu. Přestože v prosinci moc nesněžilo, ráno 10. prosince ležela u sněhoměrné lati v areálu zdejší hvězdárny vrstva sněhu vysoká 15 centimetrů. Jak se později ukázalo, jednalo se o rekord celé zimy. Celkově v prosinci nasněžilo a napršelo 43,2 mm, což odpovídalo 73 % obvyklého úhrnu srážek.

Ráno 26. prosince klesla na vsetínské meteorologické stanici ČHMÚ teplota vzduchu ve výšce dvou metrů nad zemským povrchem k −13,5 °C a v přízemní výšce pěti centimetrů k −14,8 °C. V dalším průběhu zimy již tyto hodnoty nebyly překonány. Zároveň přispěly k tomu, že se prosinec s průměrnou teplotou −0,2 °C stal nejchladnějším zimním měsícem. Nevlídnost prosincového počasí rovněž dokresluje fakt, že během celého měsíce na nás Slunce díky často zamračené obloze svítilo jenom v devíti dnech – úhrnem pouhých 29 hodin.

Jak leden s průměrnou teplotou rovnající se přesně 0 °C, tak i únor s průměrem 2,6 °C byly dosti teplé měsíce. Teplota vzduchu v nich ani jednou neklesla pod −10 °C. To byl značný rozdíl oproti předešlé zimě, kdy teploty v lednu a únoru klesaly až k −20 °C.

Oba první měsíce letošního roku byly nadprůměrné nejen teplotně, ale i srážkově. V lednu tady spadlo 53,1 mm srážek (107 % dlouhodobého průměru) a v únoru 60,2 mm (121 % dlouhodobého průměru). Srážky padaly častěji v podobě deště než sněžení, a tak sněhová pokrývka dosáhla pouze výšky 11 centimetrů na začátku února.

Bouřky v zimním období bývají v České republice jevem spíše ojedinělým, ale letos jsme na vsetínské meteorologické stanici měli na konci února již dva dny se zaznamenanými bleskovými výboji. V obou případech se ovšem jednalo o blesky ze vzdálených bouřek.

Po většinu března nás provázelo slunečné počasí s malým množstvím srážek. V první polovině měsíce klesaly ranní minimální teploty na −7 až −10 °C, a naopak ve druhé půlce vytáhly sluneční paprsky teploty v odpoledních hodinách častokrát nad 15 °C. Nakonec však byl březen s průměrnou teplotou 2,3 °C překvapivě chladnějším měsícem než únor.

Srážkově se březen zařadil mezi sušší měsíce. Na jeho začátku nepatrně zasněžilo a na konci trochu zapršelo. Mezitím tady tři týdny nespadla ani kapka vody s výjimkou půldenního deště z 15. na 16. března. Tento déšť vymyl z atmosféry jemný prach a písek, který se nad naše území dostal vzdušným prouděním až ze Sahary a způsobil nažloutlý nános na okenních parapetech, balkonech nebo automobilech. Celkový březnový úhrn srážek 20,3 mm odpovídal 40 % obvyklého množství.

Na začátku dubna se vrátila na Valašsko zima. Bylo sychravo, s deštěm nebo občasným slabým sněžením. To ale není nic neobvyklého. V našich zeměpisných šířkách bývá sněžení v dubnu častým jevem. Třeba 2. dubna 1996 nasněžilo na dnešní dobu neuvěřitelných 25 centimetrů čerstvého sněhu. Také letos zima se svým odchodem otálela a na příchod jara jsme si museli několik dnů počkat.

Zdroj informací: Český hydrometeorologický ústav

Článek zveřejnily Vsetínské noviny 29. 4. 2022, odkaz zde.