Masopust – nejveselejší období zvykoslovného roku se pomalu blíží do finále. O následujícím víkendu se tak mnohé valašské obce rozezní hudbou a zpěvem, rozvoní smaženými koblihami, zabijačkovými specialitami a zaplní nesčetnými maskovanými postavami.
Tou bezesporu nejrozšířenější bude medvěd, podle něhož bývá mnohde pojmenovaná celá fašanková obchůzka jako „vodění medvěda“. Medvěd patří k nejstarším maskám vůbec. „V končiny (...) voditi medvěda po dědině i po městě s hudbou bývalo všeobecným povyražením.“ Tak popsal poslední dny masopustu na Vsetínsku v 2. polovině 19. století Matouš Václavek.
Medvěd se vyskytoval ve dvou variantách – kožešinový nebo slaměný. Na seznam ohrožených zvířat bychom dnes mohli zapsat medvěda slaměného, který se v našem regionu objevuje pouze v obci Lužná. Do konce 19. století o něm ještě máme zmínky ze Vsetína, kam „docházeli ponejvíce z okolních dědin mladíci (...) s chlapem ve slámě omotaným, s dlouhým ohonem, s muziganty a vyhrávali si na obdaruňky.“ V té době i v Bystřičce „v končiny sa chodilo z medvědem. Za medvěďa býl spravený chlap otočený slamú a po sobě mjél mašle všelijakých barev.“
Této ústřední masce většiny obchůzek byla dříve přisuzována magická moc. Medvěd byl symbolem síly, zdraví a především plodnosti. Ta se měla přenést na ženy, případně na úrodu v jejich hospodářství tancem s ním. Prosperitu měla zajistit i sláma trhaná ze slaměné formy této postavy. Ženy ji vkládaly do hnízda slepicím, aby dobře nesly, nebo husám, „aby se húsata dobře válaly“.
V okolních regionech má medvěd a jeho chování až erotický náboj – objímá mladé ženy, tiskne se k nim, sahá na intimní partie, válí je po zemi, někdy i s náznakem kopulačních pohybů. Valašští medvědi jsou však až na výjimky slušní.
Masku medvěda budete moci vidět, případně si s ní i zatančit na Zámeckém masopustu, který proběhne na vsetínském zámku v neděli 23. 2. 2020 od 14 hodin.
