Vejce bylo od pradávna symbolem zrození, života, plodnosti a díky ochranné skořápce i bezpečí. Ve smyslu podobenství o zmrtvýchvstání Krista ho jako symbol znovuzrození přijalo i křesťanství, čímž se vejce dostalo do velikonoční liturgie a obřadů.

Pro své symbolické vlastnosti byla vejce u různých starobylých kultur rituálně vkládána do hrobů. První dochovaný doklad o zdobeném vejci u nás pochází právě z hrobu, a to z jižní Moravy z 11. století.

Nejstarší zprávy o malovaných vejcích ve spojitosti s Velikonocemi z našeho území máme ze 14. století, kdy je jako velikonoční dar dostávali kanovníci kláštera.

Ve světském prostředí jsou zdobená vejce nejčastěji spojena s pomlázkou o velikonočním pondělí, kdy jimi dodnes dívky či ženy obdarovávají koledníky.

Na Valašsku se velikonočním vajíčkům říkalo malované vajca, termín kraslice se užíval spíše v Čechách.

Barvení vajíček

Základní barvou na vajíčka byla původně červená. Ta v lidové víře symbolizovala život a odpuzovala zlé síly, v křesťanském výkladu pak znamenala Kristovu prolitou krev. Červená barva dala vzniknout i samému slovu kraslice (od staročeského kráslit, kdy krásný znamenalo červený).

K barvení se až do počátku 20. století používalo různých přírodních barviv – tmavohnědou nebo černou barvu získávali máčením v odvaru ze šťávy z kysaného zelí s přidáním rezavého železa nebo z olšové kůry. Na červeno se barvilo v odvaru ze slupek červené cibule či z dováženého červeného brazilského dřeva zvaného na Valašsku březulka. Žlutou – barvu prosperity dával šafrán, zelenou zase lístky jarního osení, jeteliny a dalších zelených rostlin.

Tradiční techniky zdobení velikonočních vajec na Valašsku

Vajíčka se v našem regionu zdobila různými způsoby.

Leptání

Asi nejstarší bylo leptání kyselinou mravenčí, kdy volný vzor vznikal po vložení obarveného vejce do mraveniště. Podomácku se leptalo octem či kyselinou solnou nebo dusičnou, kdy se ornamenty nebo nápisy tvořily na nabarvených vejcích špičatým nástrojem namočeným v kyselině.

Ovazování listy rostlin

K tradičnímu způsobu dekorování vajíček patří rezervážní technika, při níž vzor vzniká ovázáním vejce tvarově výrazným listem rostlin a následným barvením, po němž zůstanou na ploše otisky.

Většina dívek a žen si velikonoční vajíčka nechávala nazdobit u zkušených malířek, které k jejich dekorování používaly náročnější techniky:

Batikování – rezervace voskem

Vykrývání vzoru včelím voskem a následné barvení (často několikanásobné) je charakteristické pro Vsetínsko, jižní Valašsko a Vizovicko. Ornamenty se na bílé vejce kreslí roztaveným voskem pomocí úzké kovové trubičky zasazené v dřevěné rukojeti (tento nástroj je nazýván na Vsetínsku špinek, na Vizovicku pisátko), čímž vzniká rovná linka. Vejce se pak přebarví. V případě vícebarevných kraslic se postup malování voskem a barvení opakuje, na Vizovicku dokonce až třikrát.

V současné době je v našem regionu tato tradiční, časově i technicky náročná technika zdobení vajec ohrožena zánikem, na Valašsku ji totiž ovládá a věnuje se jí už jen posledních několik jedinců.

Vyškrabování

Technika rytí jemného dekoru ostrým nástrojem na sytě obarvené vejce je dodnes rozšířená především na Rožnovsku. Rožnovské kraslice jsou většinou černé s bílými vyrytými motivy rostlin, postaviček, kapličky na Radhošti a nápisy. Obzvlášť zajímavá a náročná jsou tzv. mřežková vajíčka s náročným geometrickým sítkovým vzorem převzatým z bílé rožnovské výšivky.

 

Malovaných vajíček, která byla na Valašsku vytvořena od 20. let 20. století dodnes uchovává Muzeum regionu Valašsko ve svých sbírkách několik stovek. Zde jsou alespoň některá z nich: