Ve středu 21. srpna si celá země připomíná 51. výročí vpádu vojsk varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa. Zde je malé ohlednutí, jak okupace probíhala na Valašsku.
Mezi prvními se s okupanty setkali občané ve Valašském Meziříčí, kde sovětské jednotky dorazily ráno 21. srpna. Obrněná vozidla zamířila na náměstí, kde se postavila před budovy městského národního výboru, pošty a spořitelny. Vojáci následně obsadili i nádraží. Na náměstí se začali záhy shromažďovat občané a zpočátku se vojákům snažili vysvětlit, že u nás neprobíhá žádná kontrarevoluce, což byla oficiální záminka k invazi. Vzhledem k tomu, že debaty nikam nevedly a lidé se postupně dozvídali o mrtvých v jiných městech, začaly se během dne po městě objevovat nápisy proti okupantům. Znepokojení obyvatelé vykupovali obchody s potravinami, jelikož nevěděli, jak se bude situace dále vyvíjet. Sovětští vojáci obsadili národní výbor a jejich velitel požadoval po představitelích města spolupráci, kterou ovšem odmítli. Nakonec po dlouhých jednáních byly obsazené budovy uvolněny. V následujících dnech se situace ve městě pozvolna uklidnila.
Ve Vsetíně se ráno 21. srpna shromažďovali první občané, kteří se z rozhlasu či od známých dozvěděli o vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Lidé chtěli vyjádřit svůj odpor proti okupantům, jejichž příjezd už očekávali. Armáda do města ale nakonec nedorazila, až později tudy projížděly pouze vojenské cisterny. Na náměstí vznikla podpisová střediska, kde občané podepisovali petice na protest proti okupaci. Lidé také demonstrativně odevzdávali členské legitimace Svazu československo-sovětského přátelství. Hlavně mladší ročníky pro dezorientaci okupantů přemisťovaly silniční ukazatele a po městě malovaly nápisy vyjadřující podporu Dubčekově vládě a odpor proti okupačním silám.
Jako v celé republice, se i na Valašsku po vypjatém 21. srpnu život pomalu vracel do starých kolejí. Ostatně proti hlavním samopalů a tanků byli lidé bezmocní.
