V předvečer nebo po setmění o svátku svaté Lucie obcházely v minulosti po celém Valašsku tajemné, obvykle bíle zahalené postavy s husími brky v rukou – Lucie či Luce, jak byly u nás také nazývány. Po 1. a zejména pak po 2. světové válce se tento zvyk z většiny obcí regionu postupně vytratil. Dodnes se tato tradice dochovala v několika vesnicích Hornolidečska – např. v Lidečku, Horní Lidči či Lačnově.

V blízké obci Lužná, která je mimo jiné velmi bohatá na další výroční zvyky (vodění medvěda, dudlačka či Mikuláši), se inspirováni vyprávěním svých prarodičů a obchůzkami v okolních vsích pokusili po více než půlstoletí obnovit i tuto tradici.

Po podobě obchůzky pátrali u starších luženských obyvatel a s prosbou o pomoc bylo osloveno i naše muzeum. Společně jsme se pak dopátrali jediného psaného záznamu, kterým byl popis obchůzky v 2. díle kroniky obce Lužná, uložené ve vsetínském archivu. Místní kronikář Scheuer tu v 70. letech 20. století vylíčil obchůzku, v té době už však zaniklou, takto:

„Na den sv. Lucie 13. prosince je nejdelší noc. V prvních dobách chodily na tento den po domech v naší obci bíle oblečené, zahalené ženy. Bosé vešly potichu do stavení, na nikoho nepromluvily a husím křídlem oprašovaly stoly i ostatní nábytek, jakoby ze stavení vyháněly zlé duchy. Jak přišly, tak se vytratily. Říkalo se jim „Luce“. Tento zvyk u nás již zahynul.“

Z vyprávění starších pamětníků iniciátoři obnovy této tradice rovněž zjistili, že Lucky při obchůzce vyluzovaly zvuk: „lu, lu, lu“ a v obydlích ometaly mužům i rozporky.

Nabyti znalostmi o obchůzkách Lucí se v Lužné rozhodli obchůzku zrealizovat v předvečer svátku svaté Lucie, tedy ve středu 12. prosince 2018. Lucky všech generací, mezi nimiž byl také jeden „Lucák“, se sešly po setmění v místní hospodě. Tady se oblékly do bílých oděvů a prostěradel, zamoučily si tváře a vyzbrojeny husími pery se okolo 17:30 rozdělily na 3 skupinky, aby stačily obejít celou obec.

Jednotlivé skupinky obcházely chalupy v obci, kde ometaly husími pery přítomné i věci v obydlích na znamení vymetení nemocí a všeho zlého. Obyvatelé obce byli o obchůzce dopředu informováni prostřednictvím místního zpravodaje a rozhlasu, díky čemuž byly Lucky všude vřele přijaty. Kde jim zůstaly dveře zavřeny, tam po sobě zanechaly na zápraží zamoučenou stopu. Lucky skončily s obchůzkou okolo 21. hodiny.

Obchůzka byla přijata velmi pozitivně jak samými aktéry, tak i obyvateli obce, a stane se pravděpodobně další součástí zvykoslovného roku v Lužné.