O nadcházejícím víkendu by za normálního stavu v mnoha obcích na Valašsku probíhaly oslavy masopustu, nazývané též fašanky či končiny. Do posledních dní před začátkem postního období bývá běžně soustředěno nejvíce masopustních zvyků a obyčejů, nejvýraznější z nich jsou obchůzky maskovaných postav. Jejich historie sahá hluboko do minulosti a starobylý je i původ některých maškar. Pojďme si těď některé z nich představit

MEDVĚD – ÚSTŘEDNÍ MASKA MASOPUSTU

Nejdůležitější a často hlavní maskou masopustu je medvěd. V některých obcích Valašska je po něm dokonce pojmenována celá masopustní obchůzka, jíž se říká vodění medvěda.

Masce medvěda byla přisuzována plodnostní a blahonosná moc. Tanec s ním měl zaručit dobrou úrodu v hospodářství, zároveň se měla plodnost přenést i na jeho tanečnice.

Medvěd se vyskytoval ve dvou podobách – buď v dnes obvyklejší kožešinové, nebo slaměné či hrachovinové.

Mezi ohrožený druh patří slaměný medvěd, který je dodnes k vidění pouze při obchůzkách v obci Lužná. O hrachovinovém medvědovi, který už vyhynul úplně, máme jen písemné zprávy. Také tomuto medvědovi se přisuzovala plodivá síla. Proto si z něj hospodyně trhávaly hrachovinu či slámu a dávaly ji husám a slepicím do hnízda, aby nesly hodně vajec.

ZVÍŘECÍ MASKY – NEJSTARŠÍ SKUPINA MASEK

Údajně nejstarší skupinou masek jsou ty zvířecí. Vedle už zmíněného medvěda měl magický charakter i kůň, jenž symbolizoval sílu. Klasického masopustního šimla obvykle představují dva muži pod plachtou s hlavou koně, nebo kůň, na němž jede jezdec. Zvířecími maskami vynikla na Valašsku především obec Študlov, kde nalezneme třeba slona, žirafu a mnohé další zástupce domácí i cizokrajné říše zvířat.

POHŘEBENÁŘ – ZÁHADNÁ MASOPUSTNÍ MASKA

Nejzáhadnější maskou masopustu byl tzv. pohřebenář, hřebenář nebo též pohřebeň, kterého představoval muž oděný do slámy nebo hrachoviny. Kvůli podobnosti se slaměným či hrachovinovým medvědem někdy bývá s touto maskou ztotožňován. Tato maškara, jíž je přisuzována vegetační moc, se vyskytovala ve vesnicích jižního Valašska – v Nedašově, Nedašově Lhotě a Lačnově. Poslední doklady o ní pocházejí z poloviny 20. století.

ANTROPOMORFNÍ MASKY – NEJPOČETNĚJŠÍ SKUPINA MAŠKAR

Velmi archaickou maskou je žid, který údajně souvisí se staroslovanským kultem zemřelých a zastupuje démonický živel mrtvých předků. Někteří jej zase spojují se zámožností, jiní s proradností.

K tradičním maskám patří i cigánka, které bývá přisuzována symbolika plodnosti.

Dalšími důležitými postavami masopustních obchůzek na Valašsku jsou ženich a nevěsta. V období masopustu se totiž v minulosti konalo nejvíc svateb.

Početné jsou masky parodující povolání, obvyklé jsou i pohádkové či filmové postavy.

V reakci na aktuální společenská dění a díky bohaté fantazii účastníků masopustních obchůzek přibývají každoročně masky nové a nové.

Protože protiepidemická opatření letos obchůzky v obcích neumožňují, připravili jsme alespoň virtuální prohlídku valašskými masopusty, jak se dochovaly ve fotografiích vzešlých z terénních výzkumů, které vsetínské muzeum provádí už od 60. let 20. století.