V uplynulých dnech jsme si připomněli 76. výročí úmrtí významného vsetínského rodáka Josefa Sousedíka. Vynálezce, podnikatel, politik a v neposlední řadě i zapálený vlastenec, odhodlaný položit vlastní život za demokratické principy první republiky, byl zastřelen gestapem 15. prosince 1944 při výslechu v budově Okresního úřadu Vsetín.
Hned po nacistické okupaci republiky v roce 1939 se Josef Sousedík zapojil prostřednictvím organizace Obrana národa do domácího odboje. Na konci téhož roku skupinu postihlo rozsáhlé zatýkání. Sousedík byl v lednu následujícího roku propuštěn a pokusil se o obnovení činnosti organizace. Byl však znovu zatčen a pět měsíců vězněn na Kounicových kolejích v Brně. Ani to ho neodradilo a po návratu z vězení nadále pokračoval v organizaci odboje. Skupina, která se utvořila kolem jeho osoby se vyhnula zatýkání během heydrichiády. Proto mohla podporovat rodiny zatčených odbojářů a sbírat zpravodajské informace, které posílala do Londýna.
Sousedíkova skupina zintenzivnila svoji činnost během roku 1944, kdy na Moravě došlo k růstu protinacistického odboje. Navázala spojení s výsadkem parašutistů ze skupiny CLAY pod vedením četaře aspiranta Antonína Bartoše. Díky jejich vzájemné spolupráci začaly na Vsetínsku nabývat konkrétní obrysy plány povstání proti okupantům. Skupina měla vybraných 10 branných čet pro obsazení jednotlivých úseků města Vsetína při povstání. Počítalo se i se zřízením nouzového letiště pro přistávání spojeneckých letadel a naplánovaná byla i místní mobilizace.
Do činnosti Sousedíkovy organizace byl zapojen i konfident gestapa František Bednář, zvaný Malý Franta, jemuž Sousedík důvěřoval. Poté co Malého Frantu zatklo gestapo na udání dalšího konfidenta Františka Šmída, alias Velkého Franty, došlo na základě jeho výslechu k postupné likvidaci skupiny. Na jeho udání byl 15. prosince 1944 zatčen Josefa Sousedíka gestapem. Ještě téhož dne byl odpoledne v prvním patře budovy Okresního úřadu při výslechu zastřelen. Přesné důvody jeho zastřelení nejsou známy. Místní odboj tím přišel o svého čelního představitele a město o významného rodáka.
Po válce udělil prezident Edvard Beneš Josefu Sousedíkovi Československý válečný kříž „in memoriam“. Jenže nástup komunismu změnil pohled na odbojářského hrdinu. Protože to byl podnikatel- kapitalista, nesměl se jeho život připomínat. Pamětní deska umístěná na budově, kde Sousedíka zastřelili, musela být toku 1949 odstraněna. Také jeho rodině se dostalo od komunistů pouze ústrků a bezpráví. Teprve po listopadu 1989 byl Josef Sousedík rehabilitován a v současnosti je možno o něm znovu mluvit a psát. Osobnost jeho formátu si to určitě zaslouží.
