Kdy přesně vznikl Vsetín, přesně nevíme. První dochovaná zmínka o jeho existenci se ale datuje k 3. březnu roku 1308, kdy byla tehdejší trhová osada s mlýnem a kostelem Setteinz zahrnuta do smlouvy o pronájmu majetku templářů rodu Kravařů.

O působení templářů v naší oblasti se dozvídáme na základě dvou listin z let 1297 a 1308. Roku 1297 získal řád rozsáhlé území v horách na Valašsku po obou březích řeky Bečvy od významného šlechtice Protivy z Doubravice. Větší část majetků obdržel řádový kontur Ekko od Protivy darem, za menší část zaplatil 250 hřiven stříbra. Další listina pochází z 3. března roku 1308, popisuje se v ní rozsáhlá transakce mezi templáři a velmožem Vokem z Kravař. Ekko tehdy pronajal majetek řádu na Valašsku Vokovi na dobu 31 let. Smlouva souvisela se zatčením templářů ve Francii v roce 1307 a nejistou budoucností, která řád čekala. V listině je poprvé v historii zmíněn Vsetín (Setteinz), tehdy jako trhová osada s mlýnem a kostelem. Mimo jiné byl předmětem transakce i hrad Freundsberg, který se doposud nepodařilo přesně lokalizovat. Podmínky smlouvy dokazují kolonizační činnost, kterou templáři zahájili na území Vsetínska, v níž měl nabyvatel území Vok z Kravař nadále pokračovat. Templáři i přes krátkou, kterou zde působili, přispěli organizací kolonizace k nárůstu počtu obyvatelstva a většímu rozvoji oblasti. Na Vsetínsko se ale templáři už nevrátili, jelikož řád byl roku 1312 zrušen a kraj tak zůstal v držení pánů z Kravař.

Název Wsetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desk byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek. V objektu dnes sídlí Muzeum regionu Valašsko.

Pavel Mašláň, historik Muzea regionu Valašsko