Vzhledem k opatřením boje s epidemií je výstava Rožnovská kraslice a výšivka momentálně veřejně nepřístupná. Návštěvníkům tak nabízíme alespoň možnost její virtuální prohlídky. Vydejte se na cestu do historie i současnosti dvou zajímavých fenoménů charakteristických pro severní část Valašska.

Jemná bílá výšivka - prováděná bílou bavlnkou na bílém plátně - proslavila Rožnovsko daleko za hranicemi. V 19. a ještě v první půli 20. století si jejím zhotovováním přivydělávaly stovky osob, především žen, výjimkou však nebyli ani muži a děti. Na výstavě je poprvé zpřístupněna unikátní kolekce textilií zdobených jemnou bílou výšivkou ze sbírky valašskomeziříčské pobočky Muzea regionu Valašsko, dokumentující vývoj bílého vyšívání od jeho počátků v 1. polovině 19. století až po změny, které jí přinesl přelom 19. a 20. století. K vidění jsou přepychové součásti kroje bohatých žen z Rožnovska zdobené precizní rožnovskou výšivkou s drobnými vzory - rukávce, šátky na hlavu - vyvazovačky a unikátní svatební plachta. Přechod k tzv. zuberské výšivce se zvětšenými vzory lze sledovat na desítkách šitých krajek - mřežek k čepcům.

Druhým fenoménem je tradiční rožnovská kraslice, pro niž je charakteristická výzdoba vzory převzatými právě z valašské bílé výšivky – vyškrabovanou mřežkou doplněnou rostlinnými motivy. I zde jsou k vidění vzácné předměty z muzejních sbírek, dokumentující tvorbu rožnovských kraslic od 20. let do konce 20. století.

Pokračování tradice obou těchto fenoménů pak v závěrečné části výstavy prezentují precizností i krásou vynikající díla současných tvůrkyň. Jemnou bílou výšivku tu reprezentuje obdivuhodná tvorba vyšívaček Jany Juřicové a Marie Pyrchalové, oceněných prestižním titulem Nositel tradice lidových řemesel. Proslulost rožnovských kraslic zase desítky slepičích, kachních i pštrosích vajec známých krasličářek: Bohdanky Pečivové, Boženy Pařenicové, Svatavy Pavlicové a dcery Svatavy Vozákové, Nadi Šebestýenové a Michaely Bařinové.

Fotografie: Milan Ošťádal.