Ze zámeckých komnat

Výstava otevírá pomyslné dveře do zámeckých komnat, do kterých můžete nahlédnout a na předmětech vybavení zámeckých interiérů si přiblížit každodenní život šlechty v zrcadle historických výtvarných stylů od středověku do počátku 20. století.

A tak se prostřednictvím vystavených exponátů, zapůjčených většinou z muzejních depozitářů, můžete přenést třeba do zámecké obrazárny, zbrojnice, knihovny a pracovny, jídelny, dámského budoáru, společenského salonu či obytného pokoje.

Kurátorka výstavy Mgr. Hana Jabůrková děkuje za spolupráci autorce libreta a původního scénáře výstavy Mgr. Iloně Pavelkové z Muzea Těšínska a památkovým či muzejním institucím, které poskytli exponáty ze svých sbírek: NPÚ v Olomouci a Státnímu hradu Šternberk, Muzeu Těšínska, Muzeu Beskyd ve Frýdku – Místku, Ostravskému muzeu, Slezskému zemskému muzeu v Opavě a Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí

Na území hornatého a už od dob dávno minulých hůře přístupného Vsetínska, ležícího na hranici moravsko – slovenské, se do dnešních dnů dochoval jen zlomek z původního počtu bývalých panských sídel. Dokonce ani v porovnání s ostatními historickými kraji Čech, Moravy a Slezska nebyla hustota výstavby středověkých hradů, hrádků, tvrzí či novějších zámeckých objektů na Vsetínsku příliš vysoká. Z dochovaných šlechtických staveb dnes pouze několik z nich slouží veřejnosti jako více či méně využívané památkové objekty. Ještě složitější situace je pak v případě vybavení těchto objektů původním šlechtickým mobiliářem. Tato historie ve své konkrétní materiální podobě je dnes zachována spíše v muzejních sbírkách.

Politické a hospodářské poměry v našich zemích po osvobození v roce 1945 byly příčinou úpadku prosperity šlechty a bohatých podnikatelských rodů jako tehdejších majitelů mnohých více či méně nákladných historických sídel. S převedením zámeckých objektů do státního vlastnictví začalo bezohledné nakládání s jejich mobiliářem – rozkrádání, převody, nesmyslné přeskupování sbírek z jednoho objektu na jiný, atp. Rovněž problematika života šlechty a jejich materiální kultury se stala neprávem opomíjených tématem. Situace se změnila v posledním období, kdy došlo k výraznému vzrůstu zájmu o kulturní památky, jejich zachování a život šlechty vůbec. Životní styl šlechty v minulosti nám dnes dokládají pouze pozůstatky architektury zmiňovaných šlechtických sídel a fragmenty jejich vybavení.

K stavebně zachovalým zámeckým sídlům na Vsetínsku patří původně renesanční vsetínský zámek s přestavbami v barokním a klasicistním slohu, renesanční zámek pánů ze Žerotína ve Valašském Meziříčí a pozdně empírový zámek Kinských ve Valašském Meziříčí. Náročnou stavební rekonstrukcí prochází už delší dobu majetek Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně - klasicistní zámek s historizujícími prvky v Lešné u Valašského Meziříčí. K menším, dosud více či méně zachovalým, původně panským stavbám, patří zámečky v Choryni, v Kelči, v Brankách a v Hošťálkové; větší pozornost a péči by si zasloužily zámky v Loučce a v Liptále.

Kurátor

Mgr. Hana Jabůrková / zást. ředitele, kurátor-historik, vedoucí odd. spol. věd Vsetín