Josef Bartoloměj Král - Čas cest a návratů

Slavnostní zahájení výstavy se konalo v neděli 19. září v Zámecké galerii vsetínského zámku. Programem provázel životní přítel vystavujícího malíře JUDr. Jiří Drápal, který svým nezaměnitelným osobitým důvtipem skvěle moderoval zahájení výstavy a "na kus řeči" přizval nejen Josefa Bartoloměje Krále, ale i jeho "první a doposud poslední manželku", paní Danu. Ke sváteční a mile přátelské atmosféře pozdního zářijového odpoledne přispělo i vystoupení ženského pěveckého sboru Jasénčanky.

Při příležitosti významného životního výročí malíře Josefa Bartoloměje Krále (*1950), tvořícího v Janové a Liptále, připravilo vsetínské muzeum na své půdě autorovu první samostatnou výstavu, na kterou v závěru měsíce září naváže další výtvarníkova výstava ve vsetínské Galerii Stará Radnice. Obě, doplňující se a paralelně probíhající výstavy, pojí i společný název Čas cest a návratů... Název, který odpovídá obvyklému konceptu jubilejních monografických výstav, jež jsou příležitostí k bilancování, k ohlednutí se zpět za uplynulým tvůrčím časem, k zhodnocení dosavadního uměleckého usilování. Autor divákovi sice nepředkládá výběr ze svého celoživotního díla, tj. z průřezu předchozích třiceti letech, ale vystavený korpus prací, datovaný mezi lety 1999 až 2010, postihuje v reminiscencích zásadní mezníky autorovy tvorby, jeho škálu výtvarných poloh, které jako by ztvrzovaly umělcova slova:"...celý život všichni malujeme variace jen několika základních témat. Jen forma se mění v jediném obraze života."

Josef Bartoloměj Král začínal svou výtvarnou dráhu malováním portrétů a krajin. Etapy své tvorby definoval jako tzv. období "malovaných koláží krajinných artefaktů s postavami slepců a hledačů" (od poloviny 80. let do roku 1995), následovalo údobí kompozic "od fragmentu po fraktál" (do roku 2001) a poslední fázi charakterizuje jako dobu hledání a nalézání "řádu chaosu" (od 2001).

Vystavující umělec, rodák z Olomouce, působí celý svůj aktivní tvůrčí život na Valašsku. Oba kraje - Haná i Valašsko - niterně ovlivnily jeho život a dílo. Autor se ze svého vztahu k nim vyznává těmito slovy: "Valašské hory, lesy a kopce jsou tmavá hradba, ve které jsem schován a do jisté míry i ztracen. Řeč zaklínače, šepot, jenž probleskuje mezi stromy... Valašsko mi paradoxně dává touhu a prostor k poznání, kdo, co a jaký jsem. Haná je milenka i inspirace. Hanácké nebe je jasná tvář, z hlíny klín, s vysokým čelem oblohy, místo, kde se setkává nekonečno. Je to nekonečná inspirace!"

Kurátor

Mgr. Olga Mehešová / kurátor-historik umění