Na velikonoční výstavu se fyzicky nedostanete. Pojďte si alespoň virtuálně představit, jak kdysi vypadala zámecká velikonoční tabule. Nahlédněte do výstavy Velikonoce na zámku v Lešné u Valašského Meziříčí.
Období půstu se kromě střídmosti v jídle odráželo například i na absenci jakékoliv pokrývky či dekorace zámeckého stolu. Na Boží hod se ovšem vytáhly veškeré pokrývky a ubrusy spolu s porcelánem a dekoracemi k oslavě zmrtvýchvstání Krista.

K výzdobě slavnostní tabule patřily slaměné či různé jiné ozdoby a figurky, ubrousky, květiny, či mísy s ovocem, které esteticky doplnily beránka (ať už toho z těsta či rožněného), který dominoval stolu z čestného, častokrát i vyvýšeného místa uprostřed.

V 19. století se tradiční velikonoční pokrmy od těch našich zase tolik nelišily. Zejména mladší obyvatelé zámků se na velikonoční svátky těšili z prostého důvodu, kterým byly sladkosti. Pojídání sladkých dobrot v podobě sladkého pečiva, či později perníčků, bylo totiž převážně záležitostí sváteční. Nezbytnou součástí svátečního stolu byl mazanec, ve kterém byl často znatelný naříznutý obrys kříže. Často byl také dozdobený symbolicky svící.

Od konce 19. století, především v městských domácnostech, získal právoplatné místo na slavnostní tabuli vedle mazance již zmíněný velikonoční beránek, upečený v litinové či hliněné formě. Součástí slavnostní tabule byl i balíček jídla, který byl na Boží hod posvěcený v místním kostele. Mezi požehnané jídlo patřilo maso, klobásy, uzeniny, mléčné výrobky či výrobky z kynutého těsta. Nesměly chybět ani vejce, ať už obyčejné, či ty načerveno malované. Požehnané pokrmy byly posléze podávané na zámecké tabuli, svoje místo ale našly i na talířích zámeckého personálu.

Článek zveřejnil Valašský Deník 3. 4. 2021, odkaz zde.