Krásný dárek připravili přátelé, příbuzní i příznivci tvorby sochaře Miroslava Machaly jubilujícímu umělci k jeho sedmdesátinám. Je jím publikace s lapidárním názvem „Mirkovi“, v níž koláž autorských textů, básní, vzpomínek, vyznání i gratulací prostupují fotografie Roberta Goláně, které „dokumentují pestré fasety Mirkova života“.

Vsetínský rodák, akademický sochař a restaurátor Miroslav Machala oslavil 9. května sedmdesáté narozeniny. Přes čtyřicet let se věnuje volnému i užitému sochařství a restaurátorské práci. Specializuje se na restaurování sochařských památek v kameni a rovněž i ve vlastní sochařské tvorbě preferuje kámen, který jej inspiruje a doslova ponouká k tvůrčímu činu. S respektem a cudností odhaluje u neopracovaného kamenného bloku „skrytou“ uměleckou formu, přičemž dává vyniknout přirozené kráse přírodního materiálu. Jak sám přiznává: „Kámen má pro mne své kouzlo. Každý je jiný, má jiné vlastnosti, mění se. V surovém stavu vám neodhalí sebe sama, ale když ho opracuji, vybrousím, vyleštím, mám pocit, že jsem nahlédl dovnitř, našel jeho duši…“

Vedle komorních soch a objektů tvoří i monumentální sochařská díla do exteriéru. Nejznámější z nich je „Planetka Vsetín“ (2007) z brazilského granitu na vsetínském Dolní náměstí, jejíž tvar je odvozen od skutečné planetky. Sofistikovaný umělecký objekt plní funkci slunečních hodin a pomocí zabudovaných přístrojů měří teplotu, vlhkost vzduchu i barometrický tlak. Pozoruhodné jsou také Machalovy nejnovější realizace u obce Růžďka. Meridián 18 (2016), dva a půl metrový žulový obelisk  vztyčený na osmnáctém poledníku, a Kámen Slunovratů (2018) jsou důmyslně a s citlivostí vsazeny do volné přírody, kde se staly vyhledávaným místem zastavení.  

Výtvarně kultivované, tvarově oproštěné až archetypální formy Machalových sochařských děl odkazují na umělcovu podvědomou inspiraci přírodou i pravěkými a starověkými kulturami. Mirkova umělecká tvorba souvisí rovněž s jeho zálibami, geologií (mineralogií) a starověkou archeologií. V první polovině osmdesátých let podnikl dvě expedice do severozápadní Afriky a své poznatky i dobrodružné zážitky z hledání bájné země publikoval v knize „Atlantida na dosah?“ (1999).   

Miroslav Machala je vším, co tvoří a čím se zabývá, nesmírně zajímavou osobností. Zároveň je ale i člověkem-mužem mnoha povahových kvalit a právě kniha „Mirkovi“ nám na 120 stránách postupně vykresluje umělcův intimnější portrét. Osobní až důvěrné texty od čtyř desítek autorů, včetně básní Jakuba Chrobáka, s kolekcí šedesáti černobílých fotografií vytváří živoucí, autentickou mozaiku Mirkova světa. Citlivé dokumentární snímky byly vybrány z rozsáhlého časosběrného seriálu, na kterém Robert Goláň pracuje zejména v posledních deseti letech. Fotografická reportáž zprostředkovává jedinečnou atmosféru umělcova ateliéru a zachycuje Miroslava Machalu při práci i tvorbě, při hledání inspirace v přírodě i na cestách, při setkáních s přáteli i ve chvílích samoty…

Iniciátorem výjimečného publikačního počinu byl Mirkův dlouholetý kamarád, bývalý archeolog vsetínského muzea Ladislav Štěpánek, který se ujal také redakce sborníku. Na jeho uspořádání a realizaci se pak podílela skupina umělcových blízkých přátel a rodina. Grafickou úpravu knihy navrhla sochařova dcera, sochařka a restaurátorka Eva Machalová a sazbu zpracoval Pavel Kotrla, v jehož nakladatelství Klenov byla publikace vydána.