V areálu vsetínské hvězdárně je již od roku 1957 umístěna meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. V roce 1997 prošla stanice rekonstrukcí a byla zautomatizována. Letos byla obohacena o dvě čidla na měření půdní vlhkosti. První je v hloubce 10 cm a měří vlhkost plošně a druhé je zakopáno v 50 cm a detekuje průsak do hloubky. Nové měření vlhkosti půdy tak bude nepřímo doplňovat měření srážkoměru. Z meteorologického i ekologického hlediska stále zůstává nejdůležitějším ukazatelem množství srážek. Vedle toho však bude zajímavé sledovat, jak se zachycená voda v půdě chová, kolik a na jak dlouho jí v naší valašské půdě bude zadrženo. Z dlouhodobého měření lze posoudit jak „suché“, či „mokré“ roky byly.

Lidské vnímání suchých roků je velmi subjektivní a nepřesné a meziroční srovnání je obtížné. Meteorologická stanice na vsetínské hvězdárně měří srážky již více než 60 let. Pro srovnávání množství srážek je přijata metodika srovnání celoročního úhrnu srážek s dlouhodobým průměrem za posledních 30 let. Tyto roční úhrny se do roku 2010 na Vsetíně nijak dramaticky neodchylují od normálu. Za období od roku 1981 do roku 2010 je průměrný roční úhrn srážek 846 mm. V nejsušších letech 2003, 2011 a 2015 nedosáhly srážky ani 650 mm. V těchto letech celkově bylo méně bouřek a deště a sněhu, naopak náš slunoměr naměřil mnohem více svitu přímého Slunce. Také mezi lety 2015 a 2018 bylo celkově málo srážek a lze říct, že je čtyřleté sucho a za toto období nám na Vsetínsku chybí 836 mm srážek do množství odpovídajícímu dlouhodobého průměru.
Časem nám půdní čidla vlhkosti řeknou, jak se chová voda i ve vztahu ke srážkám, teplotě a slunečnímu svitu. Tyto nové informace nám časem mohou odhalit odchylky půdní vlhkosti od obvyklého stavu, což může signalizovat míru ohrožení půdním suchem.