Valašské Meziříčí je městem, v němž umění a kultura prorůstá do běžného života obyvatel na každém kroku. Samo město disponuje hned třemi výstavními budovami (Muzejní a galerijní centrum, Galerie Sýpka, Galerie Kaple), ve dvou objektech vystavuje i Muzeum regionu Valašsko a dvě soukromá muzea vázaná na živé řemeslo (Moravská gobelínová manufaktura, Muzeum řeznictví).

Se současnou výtvarnou tvorbou se ve „Valmezu“ lze setkat i kavárnách či bistrech a výtvarné instalace oživují město i při velkých festivalech ve městech. Z pestré výstavní nabídky na dobu dvou let mizí výstavy, expozice a akce pořádané v zámku Kinských, který se bude až do září roku 2021 rekonstruovat. Návštěvnost zámku se každoročně více méně rovná počtu obyvatel Valašského Meziříčí. Nebude jim přece jen jistá dávka kulturního standardu scházet? Pokud ano, tak je možné deficit nahrazovat třeba tím, že člověk začne víc sledovat umění a design, který denně míjí. Například: v Muzejním a galerijním centru ve Valašském Meziříčí je až do 27. 10. k vidění výstava obrazů a keramiky Ivana Jakeše. Jenže tento výtvarník, s jehož díly se již půl století pravidelně setkáváme ve výstavních síních, byl i skvělým designérem. Pokud byste si chtěli prohlédnout například i svítidla navržená Ivanem Jakešem, ve výstavních síních je nenajdete. Na ty se musíte chodit dívat do rozsvícených oken bytů, ale často je najdete i ve formě přisazených světel na chodbách či v předsíních.

A jak poznáte, že právě to či ono světlo navrhl Ivan Jakeš? Snadné to není, ale od ostatních designérů navrhujících v 70. let se jeho světla liší využitím hravých dekorativních prvků, či citací tvarů: jako třeba u známých stolních lamp ve tvaru šachových figur. Lampy autor navrhl v roce 1970 a jsou celkem čtyři: pěšec, střelec, věž a dáma. Vyráběly se od následujícího roku v několika barevných variantách, některé i zdobené barevným hutním dekorem. Pro jejich výtvarnou kvalitu i funkci v interiéru je lze označit za světelné plastiky, designový kus vhodný do muzejních sbírek (v nichž je skutečně zastoupen). Takže i když je největší sbírka osvětlovacího skla ve střední Evropě momentálně veřejnosti nepřístupná, kvalitní sklářský design se nám z očí neztratil. Jen je třeba si ho najít.