Příjemné osvěžení v horkých letních dnech očekávejte od návštěvy Zbrašovských aragonitových jeskyní, kde až do konce října tohoto roku bude k vidění výstava akademického architekta Libora Sošťáka.
Společenskou izolaci během současné době kovidové využil vystavující umělec k intenzivní výtvarné tvorbě. Vedle své architektonické praxe rozjel hned dva kreativní projekty. První z nich lze zjednodušeně charakterizovat jako „100 dní – 100 kreseb“ a od prosince loňského roku do letošního března pak bylo možné na Facebooku sledovat výsledky jeho každodenní, průměrně dvouhodinnové tvůrčí činnosti. V pořadí druhým autorovým počinem je nynější výstava v krasové galerii v Teplicích nad Bečvou. Tamější výstavní síň okouzluje jedinečnou kombinací umění a přírody nejen bezpočet návštěvníků, ale i samotné umělce. Libora Sošťáka na ní navíc zaujaly i zdejší specifické klimatické podmínky, a to vysoká vlhkost vzduchu, která je v běžném galerijní praxi považována za velmi nežádoucí faktor. Ten totiž dokáže překvapivě zhodnotit a počítá s ním jako s případným tvůrčím činitelem, který během konání výstavy přispěje ke zmalebnění vystavených děl.
Autorův „rezavý svět" tak tvoří objekty a figurální díla poznamenaná stopami času a destruktivním vlivem prostředí či živlů. Z koroze učinil umělec estetickou kvalitu a do tvůrčího procesu zapojil metodu, kterou lze charakterizovat jako „malování rzí“. Všechna vystavená díla vytvořil Libor Sošťák v průběhu posledních dvou měsíců přímo pro tuto výstavu (duben – červen). Vzhledem k absenci zdí v jeskynní galerii a tedy i k nemožnosti zavěsit na ně obraz, reliéf či asambláž je tedy řešil jako samostatně stojící objekty a ke spolupráci přizval kováře Jaroslava Svozila. Emotivní, evokační i výtvarný potenciál neužitečných, vysloužilých či náhodně nalezených předmětů objevil Libor Sošťák již před několika lety (v roce 2012) a od té doby tyto „nalezenečky“ a „tiché svědky minulosti“ umělecky dotváří, přičemž jim dává druhou šanci – nový život. Vznikají tak díla, která zaujmou umělcovou hravou imaginací, jeho schopností důmyslně kombinovat tvary a materiály i autorovým smyslem pro nadsázku, parafrázi a důvtipnou interpretaci. Na výstavě pak můžete potkat Lakomou Barku, legrační postavičku ze starého smaltovaného nádobí, Neznámé zvíře z kovářské kovadliny a topné roury, Rytíře ze zrezivělého zahradního grilu či Plachetnice z žehliček a paroží na zrcadlové hladině atd.
Tvůrčí imaginace Libora Sošťáka je pozoruhodná a „spouštěčem“ fantazie se pro něj může stát téměř vše, a to od fleků v asfaltu přes staré popraskané zdí až po rezavé povrchy...
Článek zveřejnil Valašský deník 16. 7. 2021, odkaz zde.
