Bude tomu bezmála 30 let, co po privatizaci valašskomeziříčké gobelínky vznikla v roce 1992 Moravská gobelínová manufaktura. Ta ve své činnosti navázala na úctyhodnou tradici tvorby gobelínů a koberců v našem regionu, která se datuje od roku 1898. První gobelínová dílna byla založena v Zašové u Valašského Meziříčí a byla zároveň první českou gobelínovou dílnou na území dnešní České republiky. K tvorbě ručně tkaných secesních gobelínů se záhy přidružila i výroba vázaných vlasových koberců, a to dle návrhů současných výtvarníků, včetně architektů. Mezi nimi převažovaly návrhy samotného zakladatele gobelínky a později prvního ředitele nově zřízených gobelínových a kobercových školních dílen ve Valašském Meziříčí (1908), malíře Rudolfa Schlattauera. 

K odkazu zakladatele se hrdě hlásí i současná Moravská gobelínová manufaktura, která na rozdíl od praxe předchozích generací klade důraz na jedinečnost každého počinu. Gobelíny, ani kusové koberce nejsou tak realizovány ve více než v jednom exempláři. Zákazník má tedy vždy jistotu, že získal naprosto originální artefakt. Navíc jsou v uměleckořemeslné dílně schopni zhotovit kvalitní textilní dílo na míru zákazníkových potřeb, dle jeho individuálních přání či dodané předlohy, a to zásluhou kreativního vstupu akademického malíře Jana T. Strýčka, ředitele gobelínky.

V současnosti se v dílně kusové vlněné koberce jednak tkají (kelimy), ale také vyvazují (standardizovaná hustota je 22 500 uzlů na 1 m2). Jednou z nejnovějších realizací bude i vázaný „runový“ koberec, dílo zhotovené na zakázku, pro které poskytl objednavatel jako předlohu faksimilii stránky ze středověkého Kodexu Runicus. Tento více než 700 let starý rukopis obsahuje nejstarší skandinávský (dánský) zákoník a je vzácný rovněž tím, že je jedním z mála runových textů psaných na pergamenu. Jan T. Strýček při zpracování dílenské předlohy pro koberec původní motiv dle svých slov „vizuálně utišil“, přičemž zachoval barevnost i torzální stav určitých částí textu.

Je chvályhodné, že se za nynější epidemiologické krize a s ní souvisejícím ekonomickým útlumem najdou prozíraví zákazníci investující do současné umělecké a uměleckořemeslné tvorby. Podporují tak umělce i výrobce v tvůrčí a rukodělné činnosti, která je zároveň jejich živobytím, čímž přispívají k zachování kulturní kontinuity.

Článek zveřejnil Valašský Deník 25. 3. 2021, odkaz zde.