Návštěvníci zámku v Lešné u Valašského Meziříčí měli na začátku září jedinečnou možnost ponořit se do doby vrcholného baroka. Historik Pavel Lasztovicza přestavil formou přednášky osobnost Rudolfa Magnuse Podstatského z Prusinovic (1688–1740), dlouholetého majitele lešenského zámku. Rudolf Magnus se zabýval teologií, byl literárně činný a patřil k významným regionálním mecenášům. Z jeho popudu byla v Lešné zřízena fara, založeno náboženské bratrstvo a zasloužil se o přivedení řádu trinitářů do regionu. Z archivních materiálů víme, že několikrát hostil příslušníky trinitářského řádu na zámku v Lešné. A právě tyto skutečnosti pomohly k odhalení ikonografie a jednoho pozoruhodného nálezu. Před několika lety byla na půdě lešenského zámku objevena malba. Výjev byl rozložen na sedm částí, barva se na mnoha místech odlupovala a i po sestavení nebylo snadné přesně identifikovat zobrazeného. S jistotou bylo možné jen konstatovat, že se jedná o starší dílo zachycující světce v řeholním rouše. Z technologického hlediska nebyl podklad šepsován, ochranný lak neměla ani horní vrstva malby, což vede k domněnce, že malba byla pořízena spíše k nějakému praktičtějšímu využití, než k trvalé výzdobě interiéru (natož šlechtického). Ovšem v kontextu s osobností Rudolfa Magnuse a zpracováním výtvarného umění v jubilující obci Zašová (letos slaví 650 let), jež zahrnuje i díla související s trinitářským klášterem, se námět malby začíná rozkrývat. Modročervený řecký kříž na světcově rouchu je znakem trinitářského řádu, stejně tak se k symbolice řádu váží okovy a kniha ve světcových rukou. Samotnou identitu světce dokazuje torzálně dochovaný latinský nápis ve spodní částí malby: je jím Sv. Jan z Mathy, zakladatel trinitářského řádu. Malba svým charakterem odpovídá dílům vrcholného baroka a to ji spolu s okolnostmi nálezu díla klade do souvislosti s osobností Rudolfa Magnuse. Další informace o malbě by mohl prozradit její detailnější průzkum, či rozklíčování částečně dochovaného nápisu s chronogramem. Zatímco dílo v současné době není dostupné, lešenský zámek i zašovský kostel lze v průběhu září stále navštívit. Barokní atmosféru zde dotváří řada barokních děl spojených s osobností Rudolfa Magnuse (Lešná) i trinitářského řádu (Zašová).
Článek otiskl Valašský Deník 24. 9. 2020, odkaz zde.
